Profil uživatele b.wolf
Recenze:
Iluvatar / Ilúvatar
| 2019-01-04 | Hned na začátku roku jsem dostal tuhle debutní fošnu skupiny, o níž jsem si přečetl horynovu vyčerpávající recenzi na druhé album (na které čekám). Tak dobře jak horyna to určitě nenapíšu, ale můžu pouze konstatovat, že tak parádní debut se hned tak neslyší. Na to, že Iluvatar vydali pouhá čtyři alba, se u mě hned debutem zařadili mezi absolutní progovou špičku, zvláště poslední skladbu Emperor's New Clothes si důkladně vychutnávám. Dle recenze je následující Children ještě lepší, takže na tento rok mám jasný cíl doplnit zbývající alba. Vynikající hudba ve stylu Genesis, Marillion a velikánů Pink Floyd, co víc k tomu dodat.
Hodnocení zcela jednoznačné: 5/5
» ostatní recenze alba Iluvatar - Ilúvatar
» popis a diskografie skupiny Iluvatar
Samurai of Prog, The / The Imperial Hotel
| 2018-12-01 | Včera jsem konečně doposlouchal Undercover a dnes jsem si dal The Imperial Hotel. Secret of disguise jsem vypustil, jelikož miliontý cover jednoho tracku fakt nemusím. Tohle album je ovšem jiné, zvláště druhá skladba Limoncello je solidní ukázka a sáhodlouhá titulní skladba mě docela navnadila na další desky. Recenze na letošní album Mr. Horyny způsobila, že jsem se začal o Samuraje zajímat, takže doufám, že i další alba budou tak dobrá jako The imperial hotel. 4/5
» ostatní recenze alba Samurai of Prog, The - The Imperial Hotel
» popis a diskografie skupiny Samurai of Prog, The
Nazareth / Tattooed On My Brain
| 2018-10-16 | Tak jako mně Uriáši připravili velmi nečekané překvapení svou novinkou, tak Nazareth po odchodu D. McCaffertyho taktéž, bohužel velmi nepříjemné. Obal připomíná spíše deathmetalovou smečku, Danyho nelze nahradit, ovšem nový frontman, to je tragédie. Pro mě nepříjemný, řezavý hlas, který fakt nedávám. Feeling alespoň přechozích alb The Newz nebo Big Dogs je tentam, ani závěrečný pokus o baladu to rozhodně nezachraňuje. Vyjma (a to snad) úvodního songu tohle zkrátka nejsou Nazareth... Z úcty k legendě bez hodnocení, jelikož to by rozhodně nebylo lichotivé...
» ostatní recenze alba Nazareth - Tattooed On My Brain
» popis a diskografie skupiny Nazareth
C & K Vocal / Generation
Při hledání informací o skupině Caravan jsem pochopitelně šel na archiv a hned první dvě písmena na začátku byla dvě C - instrumentální skupina "C" a pak C & K Vocal. Zcela upřímně - jako študák jsem slyšel pouze Rám příštích obrazů u českého vydání v Mišíkově podání (kterého moc nemusím) z Kuřete, tak asi šedesátou kopii z šedesáté kopie na MC.
Léty jsem zjistil, že rudá pakáž pustila ven anglické vydání, ale doma, no to vůbec. Mrzelo mě to nesmírně, jelikož hned první skladba je famózní Pilgrim od Uriah Heep z alba "Sweet Freedom", kterážto želbohu na českém výlisku chybí. Přesto jsou obě desky naprostá klasika, bohužel dodnes jsem se nedočkal reedice. Jestliže je zde psáno, že 5* máme hodnotit pouze výjimečná alba, tak tohle zaslouží 2x tolik.
» ostatní recenze alba C & K Vocal - Generation
» popis a diskografie skupiny C & K Vocal
Riot / Armor Of Light
Netrpělivě jsem čekal na následovníka čtyři léta starého alba, neskutečného fláku Unleash the fire skupiny Riot nebo teď tedy Riot V (po věčném odchodu kytaristy M. Realeho). Nevím, proč je tahle squadra tak nějak opomíjena, její hudební projev je naprosto ojedinělý a hlavně skvělý.
Trpělivost se vyplatila, hned od úvodní jízdy Victory je slyšet, že i přes ty roky, které Riot hrají, je to pořád skvělé. Jedna z mála skupin, o níž mohu směle prohlásit, že nevydala slabé album, ba naopak, od roku 2006 je to čím dál lepší (samozřejmě Thundersteel je jenom jeden).
» ostatní recenze alba Riot - Armor Of Light
» popis a diskografie skupiny Riot
Wishbone Ash / New England
Tímto albem mě Wishbone Ash opět přesvědčili, abych je poslouchal i po nemastném neslaném Locked In. Úvodní track následuje parádní baladická (In All Of My Dreams) a po ní netradičně rocková nálož Runaway. Taková nátěr od Wishbone Ash málokdy slyšet. Po Lorelei pokračují klasické WA instrumentálky, a deska se blíží ke konci opět vyklidněnými baladickými songy When You Know Love a Lonely Island-těžko říct, která je lepší. Závěrečná instrumentálka už je onou pověstnou třešničkou. Rozhodně jedna z nejlepší desek WA, a to už jsem po poslechu Locked In hodlal skončit, nicméně touto deskou jsem nabyl přesvědčení, že to bude ještě lepší. 4/5
» ostatní recenze alba Wishbone Ash - New England
» popis a diskografie skupiny Wishbone Ash
Strawbs / Strawbs
Chtěl jsem si zase poslechnout nějaké skvosty z '60 let a při posezení u vínka s dobrým kamarádem vytáhl ze své velmi obsáhlé sbírky LP tento debut, řka, že tahle hudba mě určitě nezklame. Jelikož je to starý deathmetloš, čekal jsem nějakou tu sypanicu včetně zvracení do mikrofonu, leč chyba. Už úvodní song to vyvrátil a debutní album Strawbs mě tak navnadilo, že jsem neváhal s pořízením originálu. Pohodová, příjemná hudba se zajímavými vokály, na debutní album výborná. A to prý alba do '75 roku jsou ještě lepší. Rozhodně se po nich podívám, poněvadž debutní album rozhodně patří mezi ty hodně dobré. 4/5
» ostatní recenze alba Strawbs - Strawbs
» popis a diskografie skupiny Strawbs
Metal Church / Metal Church
Jedno z mála nejnašlapanějších debutových počinů, které znám. Úvodní Beyond the black je otvírák jak hrom, stejně jako následující Metal Church. Po drtivé instrumentálce následuje vybrnkávaný začátek Gods of wrath, Hitman a pro mě závěrečná Battalions. Poslední cover Deep Purple, jako u většiny skupin, nedávno třeba u Taberah, přeskakuju, tyhle předělávky, 100x jinak, pokaždé stejně, mě zkrátka neberou, proto také tu jednu *ubírám, normálně bych dal plnou palbu.
» ostatní recenze alba Metal Church - Metal Church
» popis a diskografie skupiny Metal Church
Proto-Kaw / Early Recordings from Kansas 1971–1973
Čím dál častěji se vracím a vyhledávám hudbu 60. a 70. let minulého století, jelikož z nových kapel už toho moc k poslechu není. Výjimky se najdou, zbytek jsou jenom trapné kopírky 100x slyšeného.
Tak se stalo, že jsem při poslechu debutního alba Kansas narazil na vypalovačku Belexes a pátraje dál, zjistil jsem, že existuje banda, která se zove Proto-Kaw a po roce 2000 vydala čtyři "prý" super fošny, jak mi bylo sděleno. I jal jsem se shánět ony desky a maje zatím pouze první a poslední, hned jsem se dal do poslechu.
Už první skladba Hegemonium je skvostným vstupem a kdyby jenom ta. Vynikající Nactolos 21, vzpomínaná Belexes, i závěrečné live Cyclopy a Skont, to je zkrátka excelentní hudební extáze. Rozhodně musím pořídit i zbylé dvě desky. Hodnocení jednoznačné, počet * zde nestačí. 100/100
» ostatní recenze alba Proto-Kaw - Early Recordings from Kansas 1971–1973
» popis a diskografie skupiny Proto-Kaw
Kyrie Eleison / The Blind Windows Suite
Pane, smiluj se... ano, smiluj se nad námi, kteřížto trestuhodně opomíjeli toto uskupení s úvodním názvem. Pouhá dvě alba, řeklo by se, ovšem dosah, alespoň tedy pro mě, kolosální. Při nedávné akci u kámoše jali jsme se prohrabávat po odpovědně provedené degustaci skutečně nesmírnou sbírku jeho desek, pochopitelně stejně odpovědně. I narazil jsem na tuto debutní desku a velmi se mně po několika posleších zalíbila. Desítka skladeb v duchu, hm, čeho vlastně? Raných Pink Floyd, Genesis? Ale kde, svojská hudba Kyrie Eleison má od každého něco a výsledek je prostě skvostný. No trvalo to, trvalo, ale nakonec k výměně došlo a užívám si poslech doma. Skvělá '70 deska... 5/5
» ostatní recenze alba Kyrie Eleison - The Blind Windows Suite
» popis a diskografie skupiny Kyrie Eleison
Deep Purple / Infinite
| 2017-04-25 | Pokud jsem v něco věřil, tak v to, že jedni z posledních dinosaurů hard rocku po výborném albu Now what?! ještě alespoň jedno stvoří. Takže pánové věku důchodců nezklamali, už jenom to je důvod k oslavě. Výsledný dojem? Sázka na jistotu, to je jasné, I. Gillan určitě nebude tahat výšky jako v časech In Rock... Úvodní song začíná pro DP velmi netypicky a je to úvod parádní. Jak celek je InFinite solidní album, to je fakt, ale já, pokud už dávám Parply, tak nejraději sáhnu po Come Taste the Band, po Perfect Strangers už mně DP nezaujali, vyjma zmíněného Now What?!. Obdivuhodné, že tito bardi stále hraji, to bez diskuse, ale po mnoha soustředěných poslešich to na víc, jak silné 3/5 nevidím.
» ostatní recenze alba Deep Purple - Infinite
» popis a diskografie skupiny Deep Purple
Eneide / Uomini Umili popoli liberi
Čirou náhodou jsem tady zahlédl jediné album této skupiny, o níž jsem kdysi věděl, že toto její album mělo vyjít někdy koncem 70. let. Tak jsem prohrabal kazety a našel. Skvělá hudba, zvláště flétna, decentní progrocková jízda od úvodní skladby. Vyloženě jsem si tu nahrávku užil, musím se podívat po cedle nebo vinylu. Velká škoda, že další album už je asi sci-fi... 5/5
» ostatní recenze alba Eneide - Uomini Umili popoli liberi
» popis a diskografie skupiny Eneide
Thunder / Rip It Up
Na této desce se Thunder opravdu podařil hromový úder. Po velmi dobré Wonder days se vytasili s parádní směsí hard rocku a blues. Od úvodní No one... až po závěrečnou There's always a loser deska šlape jako dobře promazaná mašina. Přece jenom se někdy najde skvělá hudební perla. 5/5
» ostatní recenze alba Thunder - Rip It Up
» popis a diskografie skupiny Thunder
Yes / Keystudio (compilation)
Jelikož nejsem žádným příznivcem, natož sběratelem "kompilací", zvláště živých, obešel jsem jsem obě vydání Key studia a hodně dávno jsem dostal tohle CD s novými nahrávkami, vybranými z obou alb. Přes svátky jsem měl akorát tak náladu na tuhle hudbu, nuž vynechal jsem klasická alba a pustil jsem se do poslechu tohoto. Výsledek? V sedmi skladbách, přesahujících hodinu, extrahuje vynikající hudba, zvláště Be the one, to je paráda. Jistě, '70 léta jsou nenávratně v dýmu, ale kvalita Yes je i zde zkrátka nezpochybnitelná, pánové opět dokázali, že prostě umí. Velmi solidní dílko, vrchol to není, ovšem 4/5, to je bez debat.
» ostatní recenze alba Yes - Keystudio (compilation)
» popis a diskografie skupiny Yes
Status Quo / Piledriver
Roky jsem slýchával, Statusy vynechat, furt to mlátí jeden rytmus, o ničem. Pak kdysi na nějaké diskotéce (!!!) borec pustil skvostné úvodní sólo Whatever you want... a bylo hotovo. Piledriver je pro mě něco jako opus magnum... Závěrem smutná zpráva, Rick už bohužel bude solovat jenom v rockovém nebi... 5/5
» ostatní recenze alba Status Quo - Piledriver
» popis a diskografie skupiny Status Quo
Saga / Sagacity
Říkal jsem si, že po výborném albu 10,000 days už by to Saga mohla zabalit, svoje kvantum skvělé hudby si odehráli, stačilo. A ona ne, vydala si ještě The human condition, a pak ještě 20/20 a to už jsem měl fakt za to, že je konečná. Nu což, pánové si předloni vydali desku s názvem Sagacity. Přes víkend jsem si pustil desky z roku '80 a '81, abych vyzkoušel opravený gramofon, což proběhlo k naprosté spokojenosti a pak jsem přešel na poslední CD Sagy. Nečekal jsem žádný zázrak, také se žádný nekonal. Na ta léta, která pánové mají, celkem slušná práce, zvlášť poslední, téměř sedmiminutový kus I'll Be, se vydařil. Na první desky tohle dílko nemá, to je jasné, ovšem úlety typu Steel umbrellas nebo Pleasure to vysoko překonává. Po těch letech těžko hodnotit, čtyři je moc, tři je málo, ale nakonec zůstane u silných třech. Nedá se ovšem říct, že k tomuto albu se budu vracet tak jako třeba k Worlds Apart. 35/
» ostatní recenze alba Saga - Sagacity
» popis a diskografie skupiny Saga
Opeth / Sorceress
Tak Mr Akerfeldt definitivně opustil skatulku growlingu a novinka je v duchu téměř akustickém, Chrysalis v jistém místě zní jako staří dobří Uriah Heep, hammondova smršť. Po výborné Pale opět další solidní zářez v diskografii této vynikající skupiny. Hodnocení opět za pět. 5/5
» ostatní recenze alba Opeth - Sorceress
» popis a diskografie skupiny Opeth
Änglagård / Hybris
Při pátrání po novinkách (letos jich bude prehrsel, Tygers of Pan Tang, Theocracy, Labyrinth) jsem narazil na tyto Seveřany se zajímavým názvem a neméně zajímavým coverem desky. Debutni album patří po několika soustředěných poslesich defitivne do sbírky a rozhodně pořidím i další dvě desky. Přestože jde o instrumentální věci, atmosfera a kvalita "pouhých" čtyř skladeb je zkratka famózní. 5/5
» ostatní recenze alba Änglagård - Hybris
» popis a diskografie skupiny Änglagård
Reckless Love / InVader
| 2016-08-17 | Tak jsem byl natěšený na novou fošnu RL, že jsem udělal výjimku a pořídil jsem zrovna originál CD místo náslechu. Jako vždy, když jsem tohle spáchal, koupil jsem kočku v pytli. Finští maníci, vracející se do éry glamu, mě svými fošnami úspěšně navnadili, což se bohužel o téhle desce rozhodně říci nedá. Vzhledem k tomu, že Crashdïet jsou zřejmě definitivně out, říkal jsem si, že O. Herman se předvede tady. Nu což, zmýlená neplatí. Začátek solidní, první tři fláky bez chyby, pak ovšem přichází taková tečka mezi oči, že jsem to neudýchal. Child of the sun a Scandinavian girls, no nevěřil jsem, jako kdyby s nimi ve studiu seděl popový slizák Miška Zadávit... děs. Borci se zřejmě rozhodovali, jestli budou hrát hudbu pro kluky nebo pro holky... závěr už je slušný, ale tohle mě fakt nezaujalo. Velmi váhám s hodnocením, ale nakonec silnější 2*. Na tři, jako dobré, to fakt ne.
» ostatní recenze alba Reckless Love - InVader
» popis a diskografie skupiny Reckless Love
Metal Church / XI
Mix power a thrash metalu mě nikdy moc nebral, ale nedávno při surfování jsem narazil na skladbu No tomorrow z tohoto alba. Metal Church mně vždycky připomínali takový solidně namíchaný drink Judas Priest, Primal Fear s R. Scheepersem, ovšem novinkou mě přesvědčili, že první desky, které jsem kdysi dávno pominul, budou také stát za poslech. Od úvodní rozjížďky Reset přes vzpomínanou No tomorrow až po výborný závěrečný bonus, to je solidní kovový nášup. Slyšel jsem to nejprve na silné tři, ale za tu třetí skladbu jednu bez váhání přidávám.
» ostatní recenze alba Metal Church - XI
» popis a diskografie skupiny Metal Church