Sky (1979–95)
Sky - anglicko-australská instrumentální rocková skupina kombinující různé hudební styly, převážně rock, klasickou hudbu a jazz. Nejčastější škatulky, ve kterých se objevuje, jsou symphonic rock, progressive rock, instrumental rock a classical crossover. Její nejznámější sestava byla kytarista John Williams, baskytarista a hráč na tubu Herbie Flowers, kytarista Kevin Peek, bubeník Tristan Fry a klávesista Francis Monkman.
1. Období před vznikem Sky
John Williams byl jedním z nejuznávanějších klasických kytaristů na světě. Kromě toho hrál na klavír a housle. Do světa „neartificiální“ hudby vstoupil v roce 1971, kdy nahrál spolu s řeckou zpěvačkou Marií Farantouri album „Songs and Guitar Pieces by Theodorakis“, obsahující zhudebněné básně Federico García Lorcy, a dále album „Changes“.
Na tomto pestrobarevném albu, na kterém Williams poprvé hrál na elektrickou kytaru, se objevují velmi rozličné žánry: od variace na J. S. Bacha, přes španělské rytmy a indické motivy, až po jazz i rock (např. "Because" od Beatles nebo "Woodstock" Joni Mitchell). Zajímavostí je, že na klávesy zde hrál Rick Wakeman. Podstatnou pro další vývoj byla přítomnost dvou hudebníků, kteří později vytvořili jádro Sky: bubeník Tristan Fry (vyhledávaný studiový hráč a tympánista Royal Philharmonic Orchestra) a baskytarista Herbie Flowers (bývalý člen Blue Mink a T. Rex) a rovněž oblíbený studiový hráč (nahrál např basovou linku ve skladbě „Walk on the Wild Side'“ Lou Reeda).
Tito tři hudebníci se zpřátelili a pokračovali během sedmdesátých let ve spolupráci na různých projektech. Jedním z nich bylo např. v roce 1978 Williamsovo multižánrové album „Traveling“. Nahrávání se zúčastnil i další budoucí člen Sky klávesista a kytarista Francis Monkman.
Monkman vystudoval varhany a cembalo na Westminster School a na Royal College of Music. Koncem 60. let založil rockovou skupinu Sisyphus, ze které se vyvinula legendární progrocková kapela Curved Air. S ní nahrál její první tři alba a poté se osamostatnil. Hrál na minimoog a cembalo na druhém albu Eltona Johna z roku 1970, dále se podílel na albu „Prologue“ (1972) skupiny Renaissance, pracoval s Al Stewartem na albu „Past, Present and Future“ (1973). V roce 1977 se zúčastnil s The Shadows jejich turné 20 Golden Greats Tour a společně s Brianem Enem, Philem Manzanerou z Roxy Music a dalšími vytvořil projekt 801.
V roce 1979 se Monkman podílel na albu Luise Clarka „(Per-spek-tiv) n.“, kde hrál i kytarista Kevin Peek. Peek byl hudebníkem, který byl uznáván jako hráč na klasickou kytarovu i jako rockový muzikant. Byl dlouholetým členem kapely Cliffa Richarda, spolupracoval Manfredem Mannem, Tomem Jonesem, Jeffem Waynem, Shirley Bassey a Gary Glitterem.
2. První sestava - období 1979-80
Úspěch alba „Travelling“ inspiroval Williamse a Flowerse k založení skupiny Sky. K nim se přidali Fry a Monkman a posléze i Kevin Peek. Kapela začala skládat a nahrávat instrumentální hudbu na základě svých společných zkušeností s klasickou hudbou, progresivním a psychedelickým rockem i s jazzem.
Po poměrně dlouhém hledání podepsali nahrávací smlouvu s evropskou značkou Ariola Records.
Přestože v kapele vládl demokracký duch, všichni členové se podíleli na tvorbě i instrumentaci, vůdčí osobností byl John Williams. Jeho sólová úspěšná klasická nahrávka "Cavatina - Theme from The Deer Hunter" přispěla zároveň k popularitě Sky, i když některé kritiky od recenzentů zvyklých na Williamse jako klasického koncertního kytaristu byly negativní.
Debutové eponymní album Sky, vydané v roce 1979, bylo zejména v Británii a Austrálii velmi úspěšné. Rychle získalo ocenění jako zlatá a posléze platinová deska. Na albu se objevily klasické kompozice "Gymnopedie No. 1" Erica Satieho a „Danza“ Antonia Ruiz-Pipò, ale i původní skladby Monkmana a Flowerse. Monkmanův "Cannonball" se stal hitovým singlem. Tento klávesák se rovněž podílel na dvacetiminutové kompozici na B-straně "Where Opposites Meet", kde se kapela pokusila představit různorodé kořeny své hudby.
Kapela podnikla v létě a na podzim 1979 turné po Velké Británii, koncertovala např. i Royal Albert Hall.
V roce 1980 nahráli a vydali své druhé album „Sky 2“. Jednalo se o dvojalbum, které žánrově navázalo na svého předchůdce. Stalo se desátým nejprodávanějším albem roku v Británii. Celou B-stranu vyplnila Monkmanova rocková suita "FIFO" (v počítačové hantýrce "First In, First Out"). Odkazem na klasickou hudbu byly tři komorní skladby
"Ballet-Volta", "Gavotte & Variations" a "Andante" a rocková úprava "Toccata a Fugue in D Minor" od J. S. Bacha, která byla pod zkráceným názvem „Toccata“ vydána i na singlu, který obsadil páté místo v národní hitparádě, což umožnilo Sky vystoupit v televizním pořadu BBC Top Of The Pops. Ve Williamsových skladbách se projevuje vliv španělských lidových písní a tanců, např. v úvodním kousku „Hotta“. Prvky orientální hudby přinesl Peek ve skladbě „Sahara“. Flowers přispěl skočnou melodií hranou na tubu „Tuba Smarties“ a delší kompozicí "Scipio – Parts I & II", kterou popsal jako "první hudební kus, ve kterém jsou oba dva díly I & II hrány současně". Do atmosféry alba dobře zapadne i cover verze skladby Curved Air "Vivaldi".
V roce 1980 BBC uvedla televizní seriál Great Railway Journeys of the World, ve kterém byl i díl věnovaný Austrálii, ve kterém byla použita hudba Sky z prvních dvou alb.
Po turné v roce 1980 po Austrálii a Velké Británii opustil skupinu Francis Monkman, aby se soustředil na své vlastní projekty. Rozchod proběhl přátelsky a zbytek skupiny se rozhodl pokračovat v činnosti, přestože Monkman byl nejvýznamnějším skladatelem a aranžérem Sky.
3. Druhá sestava - období 1980-84
Monkmana nahradil hráč na klávesy Steve Grey. Stejně jako většina ostatních členů kapely, byl Gray známým studiovým hudebníkem. Hrával s jazzovým triem Back Door, Quincy Jonesem, Henry Mancinim, Michelem Legrandem, Sammy Davis Jr. a Johnem Barrym. Několik let vedl svoji vlastní studiovou skupinu WASP zaměřenou na na fúzi jazzu, funky, klasiky, disco, latiny a elektroniky.
Navzdory původní neochotě hrát naživo, Sky Greye přesvědčily, aby s nimi podnikl evropské turné. Následovalo britské turné a 24. února 1981 koncert "Sky at Westminster Abbey", benefiční show k 20. výročí organizace lidských práv Amnesty International. Bylo to poprvé, kdy se ve starobylé Westminster Abbey konal rockový koncert. Výsledkem této významné události byla značná pozitivní mediální pozornost. Koncert byl také natočen pro televizi BBC a posléze vydán na videu.
Třetí album „Sky 3“ z roku 1981 se sice snažilo pokračovat v duchu prvních dvou alb, ale absence Monkmanna se přece jenom projevila. Je znát částečný odklon od psychedelických prvků, chybí cembalo a zvuk je více ovlivněn jazzem. Zůstala hudební virtuosita, ale chybí to dřívější nadšení a novátorství. Neobjevuje se zde nic nového, co by již nebylo na předchozích albech. I tak ale tato nahrávka dosáhla na třetí pozici britského žebříčku alb roku.
Čtvrté album „Sky 4: The Forthcoming“ bylo vydáno v březnu 1982. Nebyla zde žádná vlastní originální kompozice. Sestávalo převážně z aranžmá klasických skladeb (např. Chačaturjan, Wagner, Berlioz, Ravel, Bach, ale i
Theodorakis a Carmichael) a prodávalo se pod sloganem "Genius Past, Genius Coming" (géniové minulosti, géniové budoucí). Na aranžování se podíleli všichni členové kapely. Na podporu alba kapela opět navštívila Velkou Británii a Austrálii, a rovněž Evropu a Japonsko.
Na podzimním australském turné bylo představeno hodně nových skladeb a řada z nich byla zařazena na živé dvojalbum „Sky Five Live“ vydané v lednu 1983.
Šesté album „Cadmium“ bylo vydáno v prosinci 1983. Obsahovalo rockové zpracování Prokofjevovy kompozice "Sleigh Ride" („Troika“) z "Lieutenant Kijé Suite", sedm skladeb od členů kapely a dvě od Alana Tarneyho, přítele Kevina Peeka a spolupracovníka Cliffa Richarda.
Dva londýnské koncerty k této desce (v Theatre Royal a Drury Lane) byly natočeny a vysílány v televizi na Štědrý večer v roce 1983. Jako speciální host vystoupil zpěvák a skladatel Patrick Ros se třemi svými skladbami za doprovodu Sky.
John Williams již předtím naznačil, že projekt Sky původně plánoval na období pěti let. Rozloučil se s kapelou v únoru 1984 a vrátil se zcela do klasické hudební sféry. Stejně, jako předtím u Monkmana, neproběhl Williamsův odchod v nepřátelské atmosféře. Nicméně pozice Sky v hudebním světě byla touto událostí poškozena, protože navzdory kolektivnímu úsilí prezentovat se jako plnohodnotné partnerství, byl tento kytarista jejich největší hvězdou.
Kapela vydala kompilaci „Masterpieces“ obsahující největší hity a navíc dříve nevydanou živou verzi písně Beatles "The Fool on the Hill", která byla klasickým kytarovým duetem Williamse s Peekem.
4. Třetí sestava - období 1984-87
Sky se rozhodli, že nenahradí Williamse žádným stálým hudebníkem, zůstanou jako kvarteto a budou zvát hostující muzikanty. Na dvou turné skupiny v roce 1984 (v únoru v Austrálii a na začátku léta ve Velké Británii) s nimi účinkovali studiový kytarista Lee Fothergill, hráč na mellotron Davey „Crabsticks“ Trotter ze skupiny Elephant's Memory, která hrála s Johnem Lennonem a Yoko Ono, a hráč na dechové nástroje Ron Aspery, který se znal se Stevem Grayem z jazz a bluesrockové skupiny Back Door.
V září 1984 Sky začali nahrávat své sedmé album „The Great Balloon Race“ ve studiu Kevin Peeka Tracks Studio v západní Austrálii. Během nahrávání se dozvěděli, že vydavatelství Ariola Records s nimi ukončuje spolupráci. Album bylo posléze vydáno v dubnu 1985 u Epic Records, což byla shodou okolností společnost, která vydávala alba Johna Williamse.
„The Great Balloon Race“ bylo první album Sky, na kterém byly pouze původní skladby, i když "Allegro" a "Caldando" se silně inspirovaly klasickou hudbou. Jako hosté se kromě Asperyho a Fothergilla objevili hráč na panovu flétnu Adrian Brett a bývalý klávesista Jeff Beck Bandu Tony Hymas, který přispěl zajímavým psychedelickým otvírákem s procítěným recitativem "Desperate For Your Love".
Během dubna a května 1985 Sky cestovali po Velké Británii a opět hráli s hosty – s klávesistkou spolupracující s Rolling Stones Nicky Hopkinsovou a s jazzovým multiinstrumentalistou Paulem Hartem
I přes příznivé recenze se album prodávalo výrazně méně než předchozí, a koncerty měly také nižší návštěvnost.
Od poloviny roku 1985 do roku 1986 členové skupiny pracovali na jiných projektech.
Na pódium se Sky vrátili v roce 1987 s dalším australským turné nazvaným „A New Journey“. Jako host se představil proslulý klávesák Yes Rick Wakeman.
Po zbytek roku 1987 kvarteto pracovalo spolu s orchestrem Academy of St. Martin in the Fields na albu „Mozart“. Tento projekt vymyslel Tristan Fry. Byl inspirován dvousetletým výročím Mozartovi smrti a jeho skladbami. Koncertní provedení se konalo v Royal Albert Hall dne 1. listopadu 1987. Album se sice stalo nejúspěšnějším albem v USA, kritika jej ale moc dobře nepřijala.
Následovala krátká pauza.
5. Poslední, čtvrtá sestava - období 1990-95
V roce 1990 bylo vydáno druhé kompilační album „Classic Sky“ a kapela obnovila svoji činnost, tentokrát opět jako kvintet. Hostující Paul Hart se stal pátým řádným členem Sky. Byl to zkušený multiinstrumentalista ovládající široké spektrum nástrojů včetně různých kláves a kytar, basy, mandolíny, violoncella a houslí.
Obnovená kapela odehrála 24. června v londýnském Palladiu koncert, kterým chtěla podpořit nové vydání kompilace Masterpieces. Ačkoli album neobsahovalo žádné nové nahrávky, na pódiu zazněly i nové skladby - "Reverie" a "Praeludium" od Paula Harta, "Jehad" Kevina Peeka, nová verze „Cannonball" od Francise Monkmana z debutního alba Sky a "Would You Say I'm In Love With You", kterou složil Herbie Flowers se svým bývalým kolegou Rogerem Cookem.
Koncertní sada byla později nahrána znovu ve studiu a vysílána v televizi Central TV v létě 1991 jako součást koncertního seriálu "Bedrock".
Práce na novém připravovaném studiovém albu se však zadrhávala a nevedla k očekávanému cíli. V roce 1991 odchází Kevin Peek, který se věnoval stále více vlastním projektům, a již nevěřil, že má dost času a energie na to, aby se věnoval Sky. Peeka nahradil spolupracovník Herbie Flowerse, klasický multižánrový kytarista Richard Durrant.
Návratem Sky se měl stát koncert v září 1992 v londýnské hale Barbican a následné turné po Británii ma jaře 1993. Návštěvnost byla však malá a to se postupně podepisovalo i na aktivitě a ochotě členů kapely podílet se na další spolupráci.
Poslední vystoupení Sky se konalo v květnu 1995 na vzpomínkovém koncertě „RAF Tribute Concert“ k padesátému výročí konce druhé světové války.
Ačkoli se skupina nikdy formálně nerozpustila, Sky se již nikdy nevrátili ke společnému nahrávání a vystupování. Po úmrtí Steve Greye (v roce 2008) a Kevina Peeka (v roce 2013) je budoucí shledání velmi nepravděpodobné.
Členové:
Herbie Flowers - bass guitar, double-bass, tuba (1978–1995)
Tristan Fry - drums, percussion, trumpet (1978–1995)
Kevin Peek - guitars (1978–1991)
John Williams - guitars (1978–1984)
Francis Monkman - harpsichord, synthesisers, organ, guitars (1978–1980)
Steve Gray - keyboards, saxophone (1980–1995)
Paul Hart - keyboards, guitars, mandolin, cello (1984–1995)
Richard Durrant - guitars (1992–1995)
Studiová alba:
1979 - Sky
1980 - Sky 2
1981 - Sky 3
1982 - Sky 4: Forthcoming
1984 - Cadmium
1985 - The Great Balloon Race
1987 - Mozart
Živá alba:
1983 - Sky Five Live
2001 - Live In Nottingham
Kompilace:
1984 - Masterpieces
1990 - Classic Sky
2001 - Anthology
2015 - Toccata - An Anthology
Videa:
1980 - Sky In Bremen 1980
1982 - Sky At Westminster Abbey
2001 - Live In Nottingham 1991
(Jarouš, květen 2017) ... (celý článek)
