Reakce na recenzi:

dimitrij - @ 31.08.2017

Na tomto kompilátu se nachází výběr ze singlů z padesátých let, tj. z počátku Muddyho hudební kariéry. A pro mě jsou to nejsilnější nahrávky, které Muddy kdy nahrál. Na všech skladbách zaznívá Muddyho drásavá elektrická kytara, na kterou hrál pomocí bottlenecku. Sóla jsou drsná, syrová a velmi úsporná. Na počátku své kariéry zpíval Muddy neuhlazeně (v porovnání s některými svými kolegy ale pořád dost zdvořile). Většina skladeb má blíž k dřevnímu blues z třicátých let než k rock'n'rollu. Skladbu I Can't Be Satisfied Muddy hrával už na jihu, dávno předtím, než se přestěhoval do Chicaga. Muddy pořád hrál svoje starý deltský blues, ačkoliv ho hrál na elektrickou kytaru a s doprovodem dalších nástrojů (či v kvílivé souhře s harmonikou Prcka Waltera). Zvuk prvních Muddyho singlů je nekompromisní, řezavý a nesmírně autentický.

A nad nekonečnou popraskanou cestou lemovanou stonky kukuřice se zvednul mrak suchého prachu, odkudsi zaznělo halekání farmářů vracejících se z pole. Na křižovatce se pod dřevěným ukazatelem usadil negr a ze svojí kytary vyloudil dva anebo tři ostré tóny. Takže tak.