Reakce na recenzi:

horyna - @ 22.09.2016

Jsem tuze rád, že ani v pátém případě mě švédští Karmakanic nezklamali. Pět let je celkem dlouhá doba a v mozkových závitech mám moc dobře ukryty předešlé vzpomínky (i přidružené okolní informace) spojené s naposloucháváním kotouče In a Perfect World. Očekávání tedy byla celkem velká a po dobře soustředěných posleších kvituji cestu, kterou se soubor ubírá, výsledný sound se desku od desky pročišťuje a zjemňuje, silnými momenty nešetří a druhé nenapodobuje. Dotyčná sbírka dýchá lehkostí a pestrostí, dostatkem nápadů, solidním počtem nosných melodických linek a samozřejmě jak jsme u kapely zvyklí, výbornými vokálními party mistra Edmana, jedné z vůdčích osobností, svojsky vybavené hlasové persony pocházející z této severské země. I to, že opět uslyšíme dokonale nazvučenou a technicky sametovou baskytarovou (exhibicí) páně Reingolda je jasné, jako každodenní východ slunce.

God The Universe And Everything Else No One Really Cares About Part. 1- 23 minut blaha ve společnosti výborných artových osnov, lehkých a vzdušných jako vánek, často měnicí svoji substanci. Baskytara zabublá a přívane decentní odstín klavírní linky, připojí se Edman, kytarová vyhrávka, postupně vše zhrubne. Další pasáž dá vyniknout celému ansámblu, kapela melodiemi hýří, vše se nese v klidnější rovině s důrazem na několik vypjatějších momentů. Následnou instrumentální pasáž provází vzletný klavír, zapojení flétny, španěl, křehounkých bicí, všechny tyto prvky dokonale umocňují výsledný dojem z kompozice. Skutečná pastva pro sluchovody přichází po dvanácté minutě, kdy se znenadání objevuje dětský sbor z kategorie anděských. Styl, způsob frázování a jeho celkové vyznění podtržené zajímavým barevným nastíněním přináší (další) až duchovní rozměr skladbě, jež podložena dokonalou aranžérskou prací a citlivým nástrojovým rozvržením vytvářející emoční vír zespodu, smyslně exploduje.

Poté přichází čtveřice kratších skladeb (první má pouze 10min :-) jmenuje se Higher Ground- a patří k nejlepším na desce, oslňuje dobrou náladou, perlivou instrumentací, decentní orchestrální složkou, zvláštním tempem i dokonalou vokální akrobacií.
V úvodu čtvrté Steer By The Stars-zaznívá zpěvný motiv písní prostupující, tento instrumentální hodokvas doplňují jemné nuance sólových kytar a bočními vícehlasy.
Jonasovo baskytarové broukání se připomene v páté, ezotericky uvědomělé Travelling Minds- Goranův vokál tu spolu s hlasem Nilse Eriksona graduje silně exponovanou částí a teskně smutná nálada se přenáší i do závěru alba, tracku číslo šest.

Karmakanic stvořili své páté, dokonale vybroušené dílo, jedná se o pomník hudebních prožitkům a tudíž mi nezbývá než hluboce smeknout.