Reakce na recenzi:

jirka 7200 - @ 24.07.2018

Před několika měsíci jsem se (vzpomínám-li si dobře) na progboardu prostřednictvím Paľa dozvěděl, že kapela Kaipa DaCapo vydala živák s lakonickým názvem Live Stockholm. V té době se nedal nikde sehnat, poslechl jsem si tedy jen zběžně ukázky z nějakého (tuším holandského) streamingu s tím, že se k němu někdy v budoucnu vrátím. Uplynulo mnoho vody a nyní konečně nastala ta ona památná chvíle, kdy byla nahrávka načtena přehrávačem.

Informace na obalu zněly lákavě. Kapela odjela turné ve stejném složení, v jakém natočila debutní desku Kaipa DaCapo (za nemocného Maxe Lorentze zaskočil kolega Lalle Larsson z Karmakanic). Tedy původní tři členové Kaipy hráli vybrané písně z jejich druhé a třetí desky vydané v sedmdesátých letech. Jistě pádný důvod navštívit koncert. Jelikož jsem nebyl jedním z oněch šťastlivců, co je viděli naživo, musel jsem se spokojit s hudebním záznamem na CD.

Po prvním letmém poslechu jsem si říkal, že je něco v nepořádku. Skladby jsem poznával, ovšem v natolik podivném stavu, že při podrobném poslechu (pokud máte naposlouchané původní verze) musí nastat problém. Dostal jsem se až do úplně schizofrenního stavu, kdy jsem si nebyl jistý, zda si já nepamatuji, jak zní originál, nebo to Kaipa DaCapo hraje zcela jinak, což byl pro mne velmi nepříjemný pocit.

Abychom si rozuměli - nejde o to, že si umělci v živém provedení některou skladbu zkrátí či prodlouží nějakou improvizací, nebo že si něco zjednoduší. Zde je překopáno pomalu vše, což je pro mě zcela nepochopitelné a co si tak vybavuji, v takovém rozsahu jsem se s něčím podobným nesetkal. Jsou jen dvě vysvětlení – buď se Roine Stolt zbláznil a chtěl pozměnit původní vyznění svých skladeb k lepšímu, nebo (což je pravděpodobnější varianta) zahlazoval stopy po hudebním vkladu bývalého klávesáka Hanse Lundina, který nedal souhlas s přehráváním původních verzí skladeb. To jsou však jen mé domněnky.

Uvedu jen několik příkladů, které však plně ilustrují celý záznam. Z nádherného titulního songu Inget Nytt Under Solen bylo vynecháno vše podstatné, vyslechneme si však Stoltovo sólo, které je oproti originálu nataženo na trojnásobnou délku. Naopak instrumentálka En Igelkotts Död je zkrácena na polovinu, rovněž z En Igelkotts Död byl použit jen ústřední motiv, klávesová předehra byla vynechána a Lundinova roztomilá melodie na závěr byla zcela pozměněna. O Skenet Bedrar se raději vůbec nebudu vyjadřovat. Jazz rockové syntezátorové sólo je také hodně nudnou záležitostí.

Abych jen nehaněl – docela se povedly Total Förvirring, dále Korståg - klavírní představení hostujícího hudebníka Lalleho, jediný zástupce ze studiového alba Kaipa De Capo - Dårskapens Monotoni, a také největší hitovka Det Tysta Guldet – zde není co řešit, majestátní a hodně emotivní skladba s varhany koncertně ještě rozkvetla a trochu rockovější vyznění ji sluší. Tu nikdo neprznil a byla přednesena pomalu notu po notě.

Jak tento záznam zhodnotit? Pro ty, co nemají mnoha poslechy uložené v paměti originál verze songů, musí být tento koncert příjemným zážitkem. Pro mě je však toto zpracování naprosto neposlouchatelné, neboť zde nejde jen o nějaké krácení písní z důvodu časové tísně, ale o celkově překopanou strukturu a atmosféru songů. Velké zklamání. Zůstávám u živého záznamu Kaipy, který byl vydán v rámci edice THE DECCA YEARS 1975-1978. Zde je vše v pořádku.