Reakce na recenzi:

EasyRocker - @ 24.04.2019

Matador Luboš Andršt se na svém prvním sólovém albu vydal neprobádanými zákoutími skrze svého akustického Ovationa - nerezignoval na jazz, ale dostal se do teritorií velebného klidu a rozjímání.

Titulní náladová devítiminutovka je našlehána skvělými koberci Veselého bezpražce, lehounkým Jonášovým klavírem a stejně jemnými Vitoušovými perkusemi. Pak už patří vše pod moc mistrovy akustiky. Po křehké krásce Naděje je tu čistokrevný akustický jazz Ke konci léta s jen lehounkým houslovým potahem Jana Hrubého, který jakoby s Andštem tvořil organický pár. Dramatičtější, jako prudká dešťová přeháňka je 2 x 15, stejné náladě jsou podřízeny i Dálky s přímo profesorskou malbou baskytary. Vzpomínky jsou věrné svému názvu - Andršt na necelé tři minuty naskládal drama, smutek, nostalgii i relaxaci. Cesta domů je další smutnou akustickou omalovánkou s báječným vkladem houslí a rytmicky doladěnou tleskáním. V nejlepším duchu soudobé atmosférické fúze přichází již starší skladba Ikebana, kde mohutný potlesk po právu náleží slovenskému matadorovi Gabrielu Jonášovi za klapkami. Spirála se vine až k nebesům - spiritualita byla ústředním motivem alba. Pořádně energetickým závěrem je pak jízda Doteky. Skvostné relaxační album, osobně někde mezi 4 a 5.