Reakce na recenzi:

mct - @ 10.10.2006

Hned zkraje se ocitneme na Jednu noc v Paříži (Une Nuit A Paris). 10cc v plné síle. Tahle skladba se mi zalíbila hned napoprvé ještě na výběru, který vyšel na CD dřív než řadovky. Když uslyšíte poprvé I'm Not In Love, nejspíš si pomyslíte, jaký je to slaďák. No, ani není. V textu se mimo jiné dozvíme: „...Nechávám si tvůj obrázek na zdi/ Schovává ošklivou skvrnu, která tam je/ Tak se mě neptej, jestli ti ho vrátím/ Vím, že víš, že to pro mě mnoho neznamená...“ Je to ale jen trochu póza zhrzeného milence, který se snaží sám sebe přesvědčit: „…Nejsem zamilovaný, ne, ne, to protože…“ – ale proč ne, to se od něj nedozvíme. Blackmail je o pomstě, která se poněkud vymkla. Ve skladbě The Second Sitting For The Last Supper je kratičká citace kytar z 8days a week od Beatles, ke konci si pánové střihli boogie-woogie.
U 10cc není vždy všechno takové, jak to vypadá na první pohled, a tak album není žádným soundtrackem, jak by se podle názvu mohlo zdát. K filmu by se docela hodila závěrečná The Film Of My Love, řekla bych přímo k italskému romantickému filmu. Je to něco jako O, sole mio, ale v poněkud drsnější verzi. To se nedá vysvětlit, to musíte slyšet.
U CD verze jsou ještě dva bonusy, nijak zvlášť tam nevadí. 10cc nedělali taková ta klasická komponovaná alba, oni měli vždy hromadu nápadů, takže jejich alba jsou spíš takovými kolážemi. V tom byli mistři.

Remastery alb skupiny z let 1974-78 byly vydány v roce 1997, a tvůrce jejich obalů se moc nenamáhal, nejsou u nich žádné textové přílohy, chybí obsazení, většinou i stopáže, a u tohoto alba dokonce nejsou uvedeni ani autoři jednotlivých skladeb!