Reakce na recenzi:

Voytus - @ 26.07.2008

Rok 1980. Gentle Giant jsou usazeni v Americe, tedy je jasné, že se musí přizpůsobit americkému uchu. Líbivost a chytlavost albu nakonec pomohla. Vyrovnanější než předchozí, s názvuky New Wave.
Malé připomenutí roku 1980 na art rockovém poli: Genesis vydávají poslední dobrou desku Duke (a za tím si stojím, pak už se nikdy nevzpamatovali). Z Yes odchází Anderson a Wakeman, fanoušci jsou zaskočeni najmutím Geoffa Downese a Trevora Horna z popových Buggles. Výsledek? Jedno z nejlepších alb Yes Drama (pak jsem schopen poslouchat až Talk). ELP se rozpadli, od Kansas odchází zpěvák Steve Walsh. Punková vlna pominula, nastupuje New Wave, New Romance...kdo se v tom má vyznat?
Gianti šli vždy s dobou. Album je koncepční, tentokrát o životě běžného člověka, život v přetechnizovaném světě, celkově dost ponuré, zvukově jednolité, ale ne odlidštěné a chladné jako alba většiny New Wave kapel.
Jsou tu dost svižné písně, oproti předchozí desce více sborových zpěvů, v pomalé 'Banksovské' zasněné pianovce Shadows on the street si zazpívá sólo i Kerry Minear (na předchozím albu se sól zhostil Derek, v jednom případě John Weathers). Právě střídání vypjatého Dereka a jemného Kerryho jsem měl na starších albech nejradši. Albu opět dominují kytary, výrazné refrény, monotónní rytmus, který žene skladby dopředu (v tomto případě plus), zrovna třeba v úvodní Convinience s disonantními hlasy, které vrací písni nervní atmosféru starších počinů.
Z těch nejpodařenějších bych ještě přidal All through the night (dovedu si představit i v současných rádiích), Number one, i následující Underground (trochu připomene harmonii v Roundabout od Yes), ani I am a camera není špatná. Též Inside out s harmonizovanými vokály, opakovaným refrénem a dojmem stísněného prostoru, asi nejpodařenější kousek alba. I tady máme na konci rychlou věc - It's not imagination. Nepředstavuje nic výrazně silného, ale též není špatná. Opět vokály, tím si mě na této desce získali.
Ještě je tu bonus ve formě původně nevydané Heroes no more. Prý se nevešla do stopáže. Nechápu, i tak je deska hodně krátká. Pravda je, že byla trochu navíc.
Závěrem? Po předchozím albu je to krok kupředu. Přes drastické zásahy do stylu z toho obříci na poslední desce vyšli dobře. Smůla jen, že předchozím albem staré fanoušky odradili a ani toto jim nezískalo nové. Cesta Gentle Giant zde končí, byla zajímavá. Škoda. Civilian je solidní deska a kapela se tu tolik neztrácí jako na Giant for a day. Zkuste.