Reakce na recenzi:

EasyRocker - @ 27.05.2015

Rocks je další z řady sedmdesátkových počinů Aerosmith a čtvrtým dlouhohrajícím albem kapely. Volně navazuje na předchozí Toys in the Attic, i když se tady asi nekonají takové rychlostní závody...

Back in the Saddle je dalším razantním, jasným, hardrockovým poselstvím na úvod, ne tak rychlým jako na předchozí desce, ale přesto dost energický a s výrazným napětím. Pod dvojící kytar vyplouvají krásně melodické basové bubliny... Last Child má krásný akustický úvod, pak se ale zaměřuje na poctivý kytarový dvojboj s kvílejícím sólem (je také dílem obou kytaristů), napojený na výrazně melodický Tylerův hlas. Rats in the Cellar je divokým rock´n´rollem, politým životodárnou hardrockovou slupkou a la Aerosmith - vše se valí vpřed, zajatci se neberou. U tohohle rozhodně nevydechnete... Combination sice postrádá takovou rychlost, ale její riff mě vždycky sebere a odfoukne, má parádní odpich, napětí, energii, kterou mě dobije až po vrchol. Silná záležitost... Sick as a Dog je osvědčený model Aerosmith - procítěný akustický vstup a pak poctivý hardrockový dusot, a takto se nálady působivě střídají... Také Nobody´s Fault nezůstává hardrockovému pojetí nic dlužna, syrový, obnažený model s melodicky klenutým refrénem, její thrashmetalovou verzi vystřihli Testament na druhém albu The New Order (1988). Get the Lead Out má výrazný riff a je klasickým hardrockovým číslem. V refrénu je ale zase plíživá podprahová melodie a netušené napětí... Lick and a Promise představuje znovu svižný rock´n´rollový derivát a závěr v podobě Home Tonight opět nostalgické baladické rozloučení...Tenhle model prostě Tylerovci umějí a je tu neodolatelná nostalgie a smutek, i když tahle záležitost možná není tak známá...

Rocks je vyrovnaná kolekce energického hardrocku, u mě na stejné kvalitativní úrovni jako předchozí album, byť nemá takovou razanci a zhuštěnost. To další deska už znamená kvalitativní sešup...