Petr Gratias - @ 15.02.2012 | #

Walk Into Light - to je nešťastné šlápnutí famózního Iana Andersona mimo cestu do hluboké kaluže. (Záměrně nepoužívám ostřejší a páchnoucí výraz).
Chladné, odosobněné....popravdě řečeno neznám ve svém okolí mezi mnoha příznivci Jethro Tull nikoho, kdo by tohle album vzal na milost. Ortodoxní fandové si album koupili ze setrvačnosti, aby mohli udělat další zářez na pažbu svého derringeru, že mají vedle Jethro Tull i sólové projekty multiinstrumentalisty Iana Andersona.....
Jestliže konec šedesátých let a většina let sedmdesátých byla Jethro Tull (a Andersonovi velmi nakloněná), dalo se očekávat, že nástup elektroniky a nového zvuku tuhle kapelu postaví do anachronického světla.
Kdby to nebyl Ian Anderson, dal bych tomu jednu hvězdičku za pracovní úsilí, takhle přidám jednu navíc....z úcty a respektu.
Každý kumštýř má právo na slabší období - to je vývojově normální - ale tady se z mého pohledu mělo od podobných ambicí ustoupit, protože to mohlo poškodit Andersonovu velmi dobrou uměleckou platformu....

Jarda P @ 18.02.2012 20:01:31 | #
Den po slavkovském koncertu hráli JT v Ostravě na Černé louce, což jsem si nemohl nechat ujít. Trochu jsem se bál, protože předtím jsem je viděl naživo v Katowicích v době vydání Dot.com a bylo to tak velké zklamání, že jsem se zařek, že už je na živo nechci slyšet. Ale překonání nedůvěry stálo za to, ostravský koncert byl skvělý, tak dobře nazvučené jsem je nikdy dřív neslyšel (ani na konci 90 let na MTK v Budapešti). Vhodným výběrem skladeb Anderson trochu otupil hlasový hendicap ale souhlasím, že úbytek n hlasivkách je citelný a zřejmě nevratný.
Na Helfštýn jsem se chystal, ale koncert byl brzy vyprodaný. Vzhledem k nezvyklé sestavě bezMartina Barra ale nelituju,že jsem se na koncert nedostal.