Reakce na recenzi:

horyna - @ 12.09.2016

Deskou Addiction jsem zprvu příliš nadšen nebyl, po soulovém funky výletu Feel, to byl rázný obrat jiným, zemitějším směrem. Z alba dokonale vyzařuje síla a chuť (znovu) tvořit hard rock toho nejčistšího zrna, působí dosti silově, občas i drsně, přesto nápady a melodiemi deska jen hýří a po důkladném ponoru se vlastně nakonec poslouchá sama.

Kdybych měl vypíchnout nějaké sklaby, pak se nejspíš prvotně zaměřím na tu jemnější část alba, kterou reprezentují, bublající basou, sekanými rytmy a krásně melodickým chorusem opajcovaná Madeleine, hned následující osobitá Talk About It, táhlá, intenzivní a stupňovitá Blue Jade- s krásně bloumající Bonilovou kytarou a samozřejmě poslední vláčná I Don't Want To Live That Way Again.

Tu ráznější tvář pak prezentují písně: Death Of Me- okamžitý úder, s parádní akustikou a intenzivně pějícím Glennem, druhá Down- potemnělá záležitost, v níž naléhavost tvoří prvotní plán. Velice oblíbená, funky načichlá, přesto zjevně rockující I'm Not Your Slave, řízná Cover Me a hlavně aromatická jízda Justified Man.

Podobně jako album Soul Mover, je i Addiction tou pravou symbiózou, v niž se daří širokému spektru Hughesových nápadů vše patřičně vyvážit a klady a zkušenosti zůročit na svou stranu.4,5