Tak já bych docela podepsal to, co napsala Judith, konkrétně pasáž, že nemám odpovídající přijímač. Já jsem ve filmu nikdy nehledal umění - ne, že bych mu je jako oboru umělecké činnosti upíral, pouze jsem se u něj vždycky chtěl jen bavit; na vážná témata mám život a literaturu (a ovšem hudbu). Takže můj filmový vkus se omezuje takřka výlučně na komedie, a to nejlépe komedie české, a z nich ještě lépe ty natočené do roku 1989, samozřejmě včetně prvorepublikových. Čest výjimkám, například filmům Carlose Saury s Antoniem Gadesem (jejich pojetí Carmen mě - řečeno po indiánsku :-) - opravdu sejmulo). |