Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Co právě čtu

Apache - 07.12.2023 09:34:41 #

Opakované čtení je u mě stejná samozřejmost jako opakované zhlédnutí dobrého filmu nebo opakovaný poslech písniček. Když je to záležitost, která má pro mě význam, neváhám si to kdykoliv, když na to dostanu chuť, osvěžit. Co se týče čtení, preferuju především povídky, protože jak napsal Jan Zábrana: "Není snad ani třeba opakovat starou pravdu, že nezáleží na délce textu, ale na jeho kvalitě, a že čtenářským ideálem není spolykat kvantum tlustých románů; kdo umí dobře a pozorně číst, pozná dokonalost i v miniatuře, možná právě v ní. Nehledě na to, že takový text si lze s prospěchem a bez ztráty času pročíst několikrát, jaksepatří do něho proniknout a vzít si z něho maximum." Kvalitních povídek, zejména horrorových, jsem přečetl kvanta, a co mě mrzí je to, jak je to dnes málo vyhledávaný literární žánr, kterému se dnes (na rozdíl od situace třeba před padesáti lety) pořádně věnuje už jen hrstka lidí. Dokonce to došlo tak daleko, že nakladatel řekne, že vydat knihu povídek je dnes prakticky komerční sebevražda. A stačí si přečíst na Knižní databázi některé reakce na povídkové sbírky a antologie, aby člověk pochopil, že ti nakladatelé mají asi pravdu. Bohužel přesně to, o čem Zábrana psal, o tom čtenářském ideálu "spolykat kvantum tlustých románů" je v dnešní době realita. Jak to není nekonečná sága ospoň o deseti bichlích, vyloženě až po okraj natřískaných vatou, čtenáři se ošívají. :-) Vysvětluje se to tím, že lidi se rádi vracejí do neustále pokračujících fikčních světů, kam mohou celý život utíkat od reality. Ale ten fikční svět jim musí být dobře známý, takže sága musí být nekonečná. A tu vatu tam prý mají mazlíčci obzvláště rádi, jak jsem se dozvěděl. To zároveň asi vysvětluje i oblibu nekonečných seriálů. Nemám vůbec nic proti ságám a seriálům. Ale mám úplně všechno proti "vatě".  Nikdo už nehledá krásné miniatury, všichni milují hangáry plné vaty. Co se týče rychlosti čtení, taky asi záleží na mozku příjemce. Mému mozečku vyhovuje klidné, přirozeně plynoucí čtení, Asi čtu jen o něco rychleji než kdybych daný text předčítal někomu nahlas. To je zhruba moje tempo. Ale popravdě jsem se nad rychlostí čtení nikdy nějak moc nezamýšlel. Jinak jak už jsem se asi zmínil, čtu opakovaně hlavně povídky (ty nejlepší jsem četl klidně třeba i 10x), ale je zhruba nějakých deset nebo dvacet románových titulů, ke kterým jsem se v životě průběžně vracel několikrát. U filmů to mám trochu jinak. Kdysi, když jsem viděl v kině hodně dobrý film, šel jsem na něj vždycky ještě minimálně 2x. (Tohle období u mě trvalo minimálně deset, možná i dvacet let.) Je asi padesát filmů, které jsem v životě (ať už v kině, doma nebo jinde) viděl třeba deset nebo vícekrát. Speciální roli u mě hrají epizodické seriály (tedy co díl, to jeden uzavřený příběh). To je prostě stejné jako s těma povídkama. Takové věci, když se povedou, můžu je sledovat a vychutnávat si je donekonečna. Seriály dějově navazující tolik v oblíbě nemám, ale z hlavy si vzpomenu hned na tři výjimky, které miluju a ty nej epizody jsem z nich viděl taky spoustukrát. Doma mám na originálních DVD nebo blu-ray čtyři kompletní seriály, z nichž tři jsou epizodické a jeden dějově navazující. K těm se vracím hodně často většinou formou sledování oblíbených dílů. A ještě asi dva další seriály bych ve sbírce chtěl určitě mít. Tři z těch seriálů s radostí už léta překládám, protože kvalitní české titulky (krom těch mých) u nich neexistují. A ještě jeden seriál mám co se týče překládání určitě v merku. PS: Záměrně jsem výše nejmenoval žádnou knihu, povídku, film nebo seriál, abych vás nezahltil většině většinou pravděpodobně nic moc neříkajícími tituly. Ale samozřejmě se o své oblíbence kdykoliv rád podělím. :-)