Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Hospoda u Apache - volný pokec o čemkoli

Apache - 09.12.2023 10:45:42 #

balu: Zvětšenina je naprosto geniální film, viděl jsem ho několikrát a na csfd mu kdysi udělil pět hvězdiček bez sebemenšího zaváhání. O Yardbirds tam samozřejmě vím. Jen pro upřesnění, je to film v podstatě ještě z hlubokých šedesátek (1966). Co se týče filmů s dobrou muzikou v nich, na jednom z prvních míst je pro mě určitě Easy Rider (1969). Ty písničky tam totiž nejen že jsou výborné, ale ony svým vyzněním a svými texty přímo dokreslují děj, což se (krom muzikálů samozřejmě) málokdy vidí, alespoň ne v takové míře.  Easy Rider je krom toho oficiálně (mám to tak uvedeno na csfd) jeden z mých deseti nejoblíbenějších filmů vůbec. (Podotýkám nehorrorových - na csfd pro jistotu ve své top 10 raději vůbec neuvádím žádné horrory, protože ty by mi to řádně zamíchaly. :-) Kdybych měl vybrat ještě alespoň jeden film, kde je rocková muzika tak výrazná, že to nelze ignorovat, určitě bych vybral From Dusk Till Dawn (Od soumraku do úsvitu, 1996). To je (pro mnohé jistě velice pokleslá) záležitost s drsnými gangstery v upírské hospodě na mexických hranicích. Přímo ve filmu vystupuje obskurní hispánská blues-folk-southern rocková kapela Tito & Tarantula a soundtrack je složený čistě z amerických blues, country a southern rockových pecek (namátkou ZZ Top, Stevie Ray Vaughan, The Blasters a další). Byl jsem na to v kině 3x. Do třetice všeho dobrého bych uvedl kultovní horror Démoni z roku 1985, na kterém se podíleli hned tři slavní italští horroroví režiséři (Dario Argento, Michele Soavi a Lamberto Bava), který se skoro úplně celý odehrává v kině. Jde o záležitost spíše pro otrlejšího diváka (o brutální scény tam není nouze) a kritici se často nemohou shodnout, zda jde o béčkovou blbost, splatterpunkovou klasiku nebo sofistikovanou hříčku s odkazy na surrealismus a Buňuelova Anděla zkázy. (Osobně si myslím, že je to nádherně neodolatelná směska toho všeho.) Podstatné je, že jde asi o první film (nebo alespoň první, co jsem viděl), kde hraje důležitou roli heavy metalová muzika. Aby v nějakém filmu hrály (a byly vcelku funkčně zakomponovány do děje) téměř kompletní písně mých osmdesátkových metalových hrdinů jako Accept, Saxon, Pretty Maids, Scorpions nebo Mötley Crüe, to jsem nikdy předtím (a asi ani potom) v žádném filmu neviděl. Úplně mi to při první projekci (v roce 1989) vyrazilo dech. (Plus jsem se teda strašně bál, protože něco tak intenzivního a všechny možné hranice překračujícího jsem do té doby taky neviděl.) PS: Nemám rád muzikály. Vůbec. S jedinou výjimkou, kterou jsem si zamiloval od prvního zhlédnutí v letním kině na vojně v roce 1989 těsně před civilem, a to jsou Formanovy Vlasy. V civilu jsem je pak stihl v kině ještě 2x. PS 2: Díky moc za tipy na dobrá alba Status Quo. Pokusím se z netu, pokud to půjde, postahovat všechno z let 1972 - 1977 a pořádně si to poslechnout.