| stargazer: Odpovídám až teď, večer jsem se zdržel v hospodě, ovšem nikoli u Apache :) Mé vzpomínky na Rudyho Linku jsou osobnější. Ještě před jeho emigrací jeho kapela krátce zkoušela v našem VŠ klubu, a jelikož jsem v té době byl činovníkem klubu, půjčoval jsem jim klíče. Rudy – tehdy ještě Ruda – byl pohodový kluk se smyslem pro humor. Například aby kapela u nás mohla zkoušet, musela figurovat pod nějakým jménem, jenže oni žádné neměli. A protože v mé nepřítomnosti jim měl klíče dávat kluk jménem Dodo, který bydlel na pokoji 202, Ruda hned vymyslel název Dodo 202, ale pak si uvědomil, že to připomíná název undergroundové skupiny DG 307, a tak nápad zavrhl. Jak nakonec kapelu pojmenoval si už nepamatuju, ale v živé paměti mám jeho úplně první hraní s jeho prvním Ovationem. V klubu se tehdy konala nějaká studentská akademie a on tam měl ještě s jedním kytaristou doprovázet recitaci. Přiřítil se na poslední chvíli rovnou z celnice, kde kytaru přebíral, naladil a hned šel na pódium, kde doprovázel recitaci Hrabětova Blues na památku Vladimíra Majakovského, a už tehdy to bylo úžasné. Jinak ten pořad na ČT Art se jmenoval prostě LINKA a pokud vím, všechny jeho díly jsou stále ke shlédnutí na webu ČT. Nejsem zas až takovým znalcem Rudyho tvorby, ale Tvé pozornosti mohu doporučit album LUCKY SOUTHERN, kde s ním mj. hrají John Abercrombie a John Scofield. A líbí se mi i album JUST BETWEEN US, které natočil s dalším naším znamenitým emigrantem, basistou Jiřím (George) Mrázem. |
