Slapp Happy
Slapp Happy bylo nadnárodní uskupení hlásící se k hnutí Rock v opozici (RIO), které v Hamburku v roce 1972 utvořili avantgardní hudebníci Američan Peter Blegvad (kytara), Brit Anthony Moore (klávesy) a jeho manželka, západoněmecká zpěvačka Dagmar Krauseová. Ta má na kontě kromě následné sólové kariéry (snaha o předávání především Brechtova odkazu) také účast v dalších netradičních projektech komorního rocku - skupinách Henry Cow, Orckestra, Art Bears, Goebbels & Heart, News From Babel.
Typické pro Slapp Happy jsou jednoduché dobře napsané písničky svěžích melodií a poetických textů. Značkou skupiny je snadno rozpoznatelný zpěv Dagmar Krauseové.
V roce 1972 nahráli pro Polydor s doprovodem skupiny Faust své první album Sort Of... O rok později nahráli, opět s pomocí členů kapely Faust, druhé album, ale výsledek se novému vydavateli Virgin nelíbil a proto se deska nahrává za doprovodu jiných hudebníků znovu a v r. 1974 vychází jako Casablanca Moon. Původní verze pak vyšla v r. 1980 pod názvem Acnalbasac Noom. Další album Desperate Straight natočili se spřátelenou, i když stylově poněkud jinak zaměřenou partou z RIO Henry Cow. Výborná nálada ve studiu a spolupráce v duchu porozumění vedla k dočasnému sloučení obou skupin a k okamžitému natočení LP In Praise On Learning (1975), ale spojení obou kapel nakonec netrvalo nijak dlouho.
Po rozchodu Anthonyho a Dagmar došlo i na rozpad Slapp Happy. Moore a Blegvad se pustili do vlastních projektů, Krauseová zbyla v Henry Cow a její další aktivity už jsem zmínil výše. Ke spolupráci ve studiu se naše trio sešlo opět v 90. letech. Výsledkem jsou solidní desky Ça Va (1998) a Camera (2000). Obě se vyznačují využitím modernějšího zvuku a studiových efektů. Následoval ještě záznam vystoupení v Japonsku z května 2000.
Slapp Happy obohatili svou tvorbou hudební scénu o jedinečný hravý avandgardní pop. (luk63, 10/2010)
... (celý článek)