Moore, Gary
Jedinečný gitarista Gary Moore (celým menom Robert William Gary Moore) sa narodil v Belfaste dňa 4.4.1952 a zomrel v 6.2.2011 v Španielsku. Ako ho uviesť? Majster pomalých rozvláčnych sól, majster techniky hry, majster všetkého, čo má hudobník mať.
V roku 1969 založil so svojim doživotným kumpánom Philom Lynottom psychedelicko-blues rockovú skupinu Skid Row, s ktorou nahral dva albumy, Skid (1970) a 34 hours (1971). Tretí album Skid Row zostal nevydaný až do roku 1990. Následne sa Moore vrhol na sólovú kariéru, debutový album Grinding stone (1973) pod hlavičkou Gary Moore Band niesol ešte všetky znaky Skid Row. Jeho dlhoročné priateľstvo s Lynottom mu zabezpečilo plodnú spoluprácu so skupinou Thin Lizzy. V roku 1974 si zahosťoval na albume Night life, neskôr, už ako riadny člen, sa podieľal aj na jej fenomenálnom albume Black rose (1979). V roku 1975 sa stal členom superskupiny Colosseum II, s ktorou si vyskúšal populárny džez rock, čoho dôkazom sú tri albumy, Strange new flesh (1977 ), Electric savage (1977) a War dance (1978).
Prakticky od roku 1978 sa začal seriózne venovať svojej sólovej kariére. V roku 1979 vyšiel singel Parisienne wakways a album Back on the streets. V 80. rokoch vydal rad albumov inklinujúcich viac či menej k ľúbivému rocku/metalu. V rokoch 1981 a 1983 si stihol aj zahosťovať na sólových albumoch Grega Lakea. V roku 1990 prezentoval návrat k blues s názvom Still got the blues a v roku 1995 si uctil jedného zo svojich vzorov, Petra Greena, albumom Blues for greeny. Rok 1994 ho zastihol v projekte BBM (Bruce, Baker, Moore) s dvomi skvelými ex-Creamovskými hráčmi a výsledkom bol album Around the next dream. V roku 2002 vydal album Scars, čo bol zároveň aj názov kapely(projektu). Posledný album nesie meno Bad for you baby (2008).
hejkal 02/2011
BBM:
Počátek devadesátých let byl ve znamení revivalů, comebacků a v řadě případů kříšení staré hudby, která se dostávala do popředí buď v podobě coververzí dobově uznávaných a oblíbených kapel, anebo docházelo ke znovuvzkříšení legendárních hudebních kapel....
Myslím, že i tohle je případ tria Baker, Bruce And Moore. Vynikající kytarista Gary Moore, který prošel Thin Lizzy, Colosseum II a nastartoval i úspěšnou vlastní kariéru byl už na konci osmdesátých let ve velké formě a tak se jeho věhlas šířil jak v Británii, kontinentální Evropě, tak i v USA. Legendární hudební veteráni ze slavné skupiny Cream - Peter "Ginger" Baker a Jack Bruce měli zájem vrátit do povědomí nové generace rockerů svoje jména a proto nabídli spolupráci Eriku Claptonovi. Ten, zaměstnán svými projekty neprojevil přiliš mnoho zájmu a tak padla volba na Garyho Moorea. Překvapený irský kytarový mág nabídku přijal a k velkému překvapení řada koncertních turné přinesla zesílenou vlnu zájmu o reinkarnovanou hudbu Cream, ale i nový repertoár, který byl zachycen na VHS (později DVD) a z dalšího materiálu bylo natočeno album.
Netvrdím, že zde došlo k nějakému supreprogresoivnímu hudebnímu počinu. Všichni zainteresovaní hráči zde hrají tak jak očekáváme díky jejich renomé a pověsti superinstrumentalistů a tak hlavní těžiště této hudby tkví na kvalitních koncertních představeních.
Že se Baker (1939), Bruce (1943) a Moore (1952) dokázali spojit a hudebně si porozumět v tom nejlepším slova smyslu, o to pojednává i tohle album.
Petr Gratias
... (celý článek)