Andršt, Luboš
Luboš Andršt (1948) patří podle mého mínění mezi vrcholný kytarový triumvirát, který zaujal výsostné místo na naší domácí hudební scéně (Hladík-Andršt-Pavlíček). Tím samozřejmě nechci říci, že u nás neexistují další vynikající kytaristé v různých žánrech, kteří svým hráčským potenciálem ohromují naše publikum na koncertech a na hudebních nosičích.
Začínal jako absolutní kytarový samouk. Povahově spíš introvertní, přemýšlivý typ se smyslem pro důkladnost, přesnost a hledání. Sám se dokázal prokousat úskalími hudební teorie, harmonie a stal se i schopným hráčem z listu, třebaže dlouho stála jeho muzikantsky se rozvíjející osobnost především na improvizacích. Vypiloval techniky hry na elektrickou kytaru, ale i na akustickou kytaru skutečně v úctyhodné podobě s čistotou výrazu a prací s tónem....
Objevil se už koncem šedesátých let na české hudební scéně ve skupinách Blues Company a Exit, ale k jeho zviditelnění došlo až v závěru Framus Five. Naznačil, že v rámci komplexního vnímaní kytarového tématu získá kytarový král Hladík velkou konkurenci.
Jeho členství v Jazz Q, Energit, v duu Viklický++Andršt, Jiří Stivín And Co, v Blues Bandu, Framusu, akustickém Nutriu znamenalo široký umělecký potenciál se zajímavými a obtížnými kytarovými party, kdy dokázal improvizovat v náročných stupnicích, ale i důsledně hrát jazzové a bluesové standardy se stejnou přesvědčivostí...
V jeho hudbě se potkává blues, rock, jazz, funk, meditativní plochy. Byl vždy poněkud uzavřený a nepříliš komunikativní, což možná některým lidem vadilo. Jeho klidný postoj na pódiu a maximalní soustředěnost na hru možná zaváněly akademismem a chladem, ale osobně tomu nevěřím. Měl jsem možnost se s ním seznámit a několikrát s ním hovořit a jakmile narazíte na hudbu, dokáže se otevřít a diskutovat o ní s přesvědčivostí a upřímností, jako málokdo....... (celý článek)
