Hrubý, Jan
Jan Hrubý - jedna z nejzajímavějších uměleckých person na české (v minulosti i na československé) hudební scéně. Houslista, skladatel, aranžér. Studoval na Státní konzervatoři u profesorky Nory Grumlíkové, ale studia nedokončil. Jeho původním oborem bylo pivovarnictví (!) Hrál ve skupině Reciprocity. Producent Hynek Žalčík upozornil na jeho originální muzikantský model kamaráda Vladimíra Mišíka, který mu nabídl členství ve formovaných Etc...
Dlouhá léta dovytvářel svými houslemi, později amplifikovanými houslemi zvuk téhle výtečné pražské kapely, ve které se prolínalo blues, hard rock, jazz rock, folk rock, ale i folklorní prvky. V sedmdesátých letech rovněž působil ve volném akustickém sdružení Čundrgrunt. Po nedobrovolném rozchodu Etc... na podzim 1982 zvažoval nabídku členství v Blues Bandu Luboše Andršta, ale nakonec zakotvil v nově formovaném Framusu Michala Prokopa (stejně jako někteří další členové Etc...). Koncem roku 1985 se vrátili do znovuvzkříšených Etc... S nimi působí až do r. 1987, odkud po roztržce odchází. Společně s kytaristou Lubošem Andrštem a zpěvákem Michalem Prokopem vytvořili hudební trojici s názvem Nutrio. Poté působil v bigbítové kapele Dobrá úroda se známým písničkářem Vladimírem Mertou a počátkem devadesátých let ho uhranula keltská hudba. Po nějakém čase založil skupinu Kukulín.
Nějaký čas působil ve Walesu a vstřebával místní hudební tradice. Hostoval ve skupině ZOO a v dalších letech spolupracoval s Michalem Prokopem. Vrátil se opět do Etc... S nimi působil opět řadu let, ale nakonec opět odešel. Spolupracoval i s populárním irským písničkářem Glennem Hansardem a vydal několik vlastních hudebních projektů. Ve světě hudby se prosazuje i jeho talentovaná dcera - flétnistka Andrea Hrubá. Žije v Otvovicích - v sousedství Lucie Bílé.
Jan Hrubý je vynikající hudebník, jehož hlavní síla tkví v emocionálních improvizacích a neuvěřitelné hráčské kreativitě. V našem prostředí má zásadní zásluhu ve zpopularizování houslí, jako elektrického nástroje, který lze aplikovat do rockové hudby a v mnoha případech nejen vytvořit osobitý sound, ale místy i nahradit vůdčí elektrickou sólovou kytaru. Podobně jako třeba Jiří Stivín, nebo Dagmar Voňková-Andrtová či Iva Bittová, i on patří k nenapodobitelným hudebním originálům, které jsou živou vodou a vzácným kořením pro naši hudební scénu.
PETR GRATIAS... (celý článek)
