Sigur Rós
"Je nemožné vyjádřit to slovy, musíte si to poslechnout."
Islandští postrockoví velikáni Sigur Rós [si-ur rous], pojmenovaní podle sestry frontmana, která se narodila v době vzniku skupiny, zahájili svou kariéru v roce 1994. Tehdy skupinu tvořili tři hudebníci - Jónsi Birigisson (zpěv, kytara), Georg Holm (basa) a Ágúst (bicí). Později se k nim přidal ještě klávesák Kjartan Sveinsson.
První album nahráli v roce 1997 a neslo název Von (=Naděje). Nebylo moc kvalitně nahrané, ale už tehdy se dalo postřehnout, že má "růže vítězství" velmi osobitý zvuk a charakteristický přístup ke skládání hudby. V roce 1998 přišli s remixem Vonu, nazvaným Von Brigði (=Zklamání).
Druhé plnohodnotné album vyšlo v roce 1999. Jmenovalo se Ágætis Byrjun [aougájtis birjen], tedy "Dobrý začátek", a jejich talent se zde projevil naplno. Sigur Rós zde vytváří tak podmanivé hudební plochy, že po počátečních rozpacích dokážou posluchače velmi rychle vtáhnout do světa své estetiky éterického kvílení sirén na mořském dně. Nejvyzdvihovanějšími skladbami jsou například Svefn-G-Englar [svebn gejnglar] nebo Starálfur
[staraoulver]. Naplno se také projevuje osobnost frontmana Jónsiho, který je sám tak trochu opředen tajemstvím. Je o něm známé, že je homosexuál a podobně jako Thom Yorke z Radiohead nevidí na jedno oko. Je překvapivé, že první věcí, co se naučil zahrát na kytaru, bylo Wrathchild od Iron Maiden. Při hře na kytaru často používá smyčec na cello. Kvalit Ágætis Byrjun si všimli po celém světě a všichni od kritiků po obyčejné fanoušky je začali zahrnovat chválou. V té době skupinu opustil Ágúst a nahradil jej Orri Páll Dýrason [ori paoul dýrason].
Mezi druhým a třetím albem si Sigur Rós udělali malou přestávku, když spolupracovali na projektu Rímur. Šlo o hudební doprovod ke klasickým islandským básním (rímur), které recitoval rybář Steindór Andersen. Vzniklé EP obsahovalo 6 skladeb, na třech hrají Sigur Rós a poslední - Lækurinn - je duetem s Sigurður Sigurðarsonem (islandský herec).
Další album přišlo v roce 2002 a tentokrát vyslovení jeho názvu nedělalo problém nikomu - název totiž nemělo a na základě obalu se nazývá jednoduše "()". Hudebně pokračovalo v trendu nastaveném dvojkou, co však bylo
revoluční, bylo použití nového, smyšleného jazyka jménem Vonlenska (překládá se jako Hopelandic, tedy "nadějština"). Ten se měl foneticky podobat islandštině, ale jeho slova měla mít pouze zvukový význam, nikoli sémantický. Booklet pak obsahoval prázdné stránky, do kterých si měl každý
posluchač doplnit vlastní text.
V této době také začínají spolupracovat s Radiohead, kteří je označují za jednu ze svých největších inspirací (zřetelné na albech po Kid A), a filmovými tvůrci (např. hudba k Vanilla Sky).
V roce 2005 přišli s poněkud rockovějším Takk... (=Díky) a jejich oblíbenost a popularita stále stoupaly.
2007 vydali první živé DVD - Heima - a několik dosud nevydaných skladeb na albu Hvarf/Heim. Na záznamu skupina nádherně spojuje svou hudbu s úchvatnými islandskými scenériemi a není divu, že se i tento počin dočkal mnoha
pochvalných recenzí.
Zatím posledním (únor 2012) dílem Sigur Rós je album Með suð í eyrum við spilum endalaust (=S bzukotem v uších hrajeme navždy). Texty měly být tentokrát v angličtině, ale skupina se naštěstí rozhodla pro islandštinu, protože jim připadala mnohem bližší a pro jejich hudbu mnohem vhodnější. Hudebně se zde pomalu posouvají z vod minimalistického ambientu k
akustickému rocku a folku.
Sigur Rós jsou bezesporu jednou z nejoriginálnějších skupin naší doby.
Jejich charakteristická hra na kytaru, Jónsiho falset a působivá atmosféra nás při poslechu vedou do míst, kam by se naše uši normláně nepodívaly.
Nezbývá proto, než se vrátit k začátku článku: "Je nemožné vyjádřit to slovy, musíte si to poslechnout."
Deadmonkey, 8. 2. 2012
... (celý článek)
