GTR
GTR - pozdně artrockový projekt osmdesátých let, který chtěl vrátit do povědomí nového rockového publika elektrickou kytaru, jež byla v osmé dekádě minulého století (vyjma heavy metalu) potlačována výrazným rozvojem elektronických klávesových nástrojů.
Kytarista Steve Hackett se po odchodu z Genesis vydal na sólovou dráhu a produkoval alba modifikovaného artrockového konceptu. Většinou s uznáním kritiků, ale s proměnlivými komerčními úspěchy. Steve Howe na počátku osmdesátých let po rozpadu Yes měl na svém kontě sólová alba, ale stal se členem kapely supergroup Asia, která byla kompromisem mezi art rockem a stadiónovým pop rockem osmdesátých let.
Oba vynikající kytaristé a skladatelé se při jedné schůzce vzájemně dohodli, že sestaví skupinu, kde by se opět vrátil kytarový sound do popředí pozornosti. Neměl to být nějaký comeback legend… Jejich plán byl použít speciální snímače zvuku, které po aplikaci měly vytvořit sound jako krok k MIDI signálu, což byl v dané době progresivní počin. Skupina GTR neměla být ale instrumentálním projektem (ten by v dané době už neuspěl) a tak byl přizván sólový zpěvák, stejně jako baskytarista známý ze spolupráce s Mike Oldfieldem a za bicí nástroje zasedl bývalý člen Marillion… Bohužel se ale ukázalo, že přestože v nahrávacím studiu byl podobný záměr reálný, na živých koncertech bylo nutné přijmout nájemního hráče na klávesové nástroje, což hatilo původní záměr práce se zvukem.
Zajímavý projekt navíc rozdělil posluchače na dva tábory - ten první přivítal projekt GTR jako jednoznačný umělecký krok vpřed, ale ten druhý (konzervativnější) zastával názor, že GTR nedosahují úrovně artrockových Yes a Genesis sedmdesátých let a kritizovali nejen zpěváka kapely, ale také bubeníka.
Protože umělecky náročný koncept byl finančně poměrně nákladný a koncertní turné se nepotkávala s jednoznačně přijatelnou odezvou, zklamaný Steve Hackett v r. 1987 GTR opouští...
Petr Gratias 08/2011... (celý článek)
