Tribal Tech

oficiální www «

Kapelu Tribal Tech založili v roce 1984 Američané Scott Henderson (kytara) a Gary Willis (baskytara), aby v ní realizovali svůj zájem o stylově volně pojatý jazz rock. Henderson už měl v té době bohaté zkušenosti s působením ve významných souborech, v čele kterých stáli Jean-Luc Ponty, Jeff Berlin, Joe Zawinul, Chick Corea a další. Willis do velkého hudebního světa teprve pronikal: aktuálně spolupracoval s kytaristou Allanem Holdsworthem na jeho výborném albu Metal Fatigue (vyšlo 1985) a svou typickou hrou obohatil projekty, kde hlavními protagonisty byli kytarista Jeff Richman a ikona jazzového saxofonu Wayne Shorter. Henderson s Willisem doplnili svou kapelu zkušenými hráči, objevili se tu vedle sebe Pat Coil, jinak člen big bandu Woody Hermana, ve kterém hrál na elektrické piano, bubeník Steve Houghton, člen rytmiky jazzového trumpetisty Freddieho Hubbarda, saxofonista Bob Sheppard, hrající s jazzovou klavíristkou Toshiko Akiyoshi a posledního do party poznal Willis během spolupráce s Jeffem Richmanem - byl jím hráč na perkuse Brad Dutz. Kapela v této sestavě stála rok po svém vzniku za debutovým albem Spears. Na počátku 90. let skupinu opustil Coil a na jeho místo přichází David Goldblatt, který na sebe upozornil po boku jazzového hráče na perkuse Peta Escoveda. Když z kapely o dva roky později odchází, společně s ním jde i "zaskakující" bubeník Joey Heredia, který pro eponymní album (1991) nahrával party bicích místo Steva Houghtona. Uvolněné posty přebírají mladý absolvent univerzity Berklee Scott Kinsey (klávesové nástroje) a bubeník Kirk Covington, který bude v nedaleké budoucnosti doprovázet Scotta Hendersona i na jeho sólové dráze. Vzniká tak nejstálejší sestava souboru, představující se jako kvartet v roce 1992 albem Illicit. Po roce 2000 se kapela na dlouhou dobu odmlčela, jednotliví členové se věnovali svým hudebním aktivitám, a na scéně se objevila až v roce 2012 albem X.

Tribal Tech ve svých převážně instrumentálních skladbách spojují pestré jazzové vlivy (tradičně pojatý melodický jazz swingového typu, modální jazz, improvizované struktury v rámci domluvených schémat atd.) se silnými prvky funku a blues rocku. Nebrání se ani bezmála rockovému pojetí některých kompozic a také experimentu, který často opouští jakékoli stylové vymezení. Mezi alby je tak obtížné hledat nějaké spojující prvky. Těmi jsou výsostné instrumentální výkony členů kapely a ochota vyhledávat v džungli tónů a rytmů zajímavé hudební siluety.

zdroje: webové stránky Scotta Hendersona a Garyho Willise, brožury k albům, časopis Muzikus, soukromé postřehy a poznatky z poslechu alb

Danny 02/2013... (celý článek)