Britská novovlnná skupina Ultravox patří již tři desítky let mezi největší klasiku subžánru a vždy se jim dařilo spojovat věci zdánlivě neslučitelné – tzv. populární hudbu s vysoce angažovanými texty „o něčem“, posluchačský úspěch s hudbou, která nikdy nebyla podbízivá a laciná, to vše doplněné instrumentálním mistrovstvím hudebníků. Vždy mi vadilo zařazení Ultravox do škatulek typu „taneční hudba“, „synthipop“ a podobně. Ačkoliv patřili mezi zakladatele a klasiky new romance, vždycky se na oné pomyslné hranici mezi popem a rockem pohybovali na té rockové straně, a myslím, že i někdy mírně na straně hudby, kterou označujeme souhrnně jako prog a že tedy jejich zařazení zde je na místě.
Skupina vznikla v r. 1975 z podnětu zpěváka Denise Leigha pod názvem Tiger Lily. Již tehdy byli v sestavě dva z pozdějších tahounů skupiny Warren Cann (bicí) a Billy Curie (klávesy, syntezátory, housle, viola), dalšími členy byl kytarista Stevie Shears a baskytarista Chris Allen. Po vydání jednoho singlu a několika změnách názvu došlo v roce 1976 ke změně názvu na Ultravox! a podpisu smlouvy se společností Island Records. Zpěváka nahradil John Foxx a baskytary se chopil Chris Cross. V této sestavě skupina vydala v r. 1977 své první eponymní album a v témže roce i desku Ha!-Ha!-Ha! Prodeje byly nevalné a nezachránil je u druhé desky ani přitvrzení zvuku kytar, podpořených elektrickými houslemi. O rok později byl z kapely vyhozen Shears a skupina vypustila i vykřičník ze svého názvu. Kytary se chopil Robin Simon a v této sestavě skupina vydala v r. 1978 třetí album Systems of Romance. Na něm nyní dominovaly syntezátory. Punkové vlivy slábly, naopak začal Anglii zachvacovat novoromantismus. Ani třetí deska ale skupině nepřinesla slávu a situace mezi hudebníky (zejména Curriem a Foxxem) začínala připomínat sopku před výbuchem. Krize vyvrcholila na turné po USA (které si hudebníci sponzorovali sami) v roce 1979. Po posledním koncertu Foxx oznámil odchod ze skupiny a vzápětí ho následoval i Simon.
Skupina začala hledat jejich náhradu. Padlo několik jmen, z nichž nejnadějněji vypadal známý Gary Numan, sám fanoušek skupiny. Východisko se ale našlo jinde. Currie kromě Ultravoxu hostoval i v kultovní novoromantické „superskupině“ Visage, kde se setkal se skotským kytaristou a zpěvákem Jamesem „Midge“ Urem. Ten měl za sebou zkušenosti z více skupin, včetně hard-rockových Thin Lizzy. Oba pánové si rychle plácli a Ure nahradil ve skupině Foxxe i Simona. A jak se tak s oblibou píše, to ostatní je již historie. Od začátku bylo zřejmé, že Ure je nejenom vynikajícím hudebníkem, ale i zpěvákem se sympatickým hlasem, textařem, jehož texty nejsou jen tak o ničem, stejně jako skladatelem s čichem pro chytlavé, ale kvalitní melodie. Musím připomenout i jeho osobní angažovanost při boji proti problémům našeho světa (charitativní činnost, včetně spoluautorství singlu Do They Know It’s a Christmas?, účast při organizování festivalu Live Aid atd.) za niž byl po právu v roce 2005 vyznamenán řádem Order of British Empire v hodnosti Officer. Sešly se tedy nyní 4 velcí muzikanti a úspěch na sebe nedal dlouho čekat. První společná deska Vienna z r. 1980 (a singly z ní) začaly okupovat hitparády a Ultravox se ocitli mezi elitou světové hudby.
V roce 1981 se objevila další deska Rage in Eden se singly The Thin Wall a The Voice. O rok později ji následovala ještě úspěšnější deska Quartet, jejíž produkce se ujal věhlasný George Martin, s hitem Reap the Wild Wind, věnovaným padlým pilotům obou světových válek. Posledním albem klasické sestavy se stala deska Lament z roku 1984 s celosvětovým hitem Dancin‘ With Tears in My Eyes, sugestivně popisujícím poslední okamžiky světa před jadernou katastrofou. Pak už se ale ve skupině opět objevily problémy, živené i sólovými ambicemi jejích členů. Naposledy se sešli v roce 1986, i když již jen jako trio bez bubeníka Canna, při nahrávání desky U-Vox. Ta ale podle mínění posluchačů i kritiků zaostala za předchozími opusy skupiny, zněla jim až moc popově. O rok později, po skončení turné, se skupina rozešla.
5 let bylo ticho, až v roce 1992 se jméno Ultravox objevilo znovu. Z původní sestavy v něm byl ale jen Billy Currie, a tato skupina existovala pouze 2 roky, včetně vydání neúspěšné desky Ingenuity v roce 1994. Nebyl však všem dnům konec, v dubnu 2009 se na turné, nazvaném Return to Eden, opět objevili Ultravox ve své nejsilnější sestavě. Povzbuzeni kladnými ohlasy vydali v květnu 2012 svou zatím poslední desku Brill!ant. Co bude dál, je zatím ve hvězdách...
Gerry, 06/2013
... (celý článek)
