Kalevala
Prog a hard rock nebyly začátkem 70. let jen výsadou „klasických“ zemí, jako je Anglie, USA či SRN – kvalitní hudba se do světa dostala i z takových exotických destinací, jako Izrael, Švýcarsko nebo dokonce Finsko. Na rozdíl od Švédska či Norska nepatří skutečně země tisíců jezer mezi rockové velmoci, ale vždy se najde výjimka, která potvrzuje pravidlo. Tou výjimkou je například Kalevala.
Skupina začínala jako běžná tancovačková rock’n’rollová kapela v r. 1969 pod názvem Vietnam. Jak se ale termíny plnily a rýsovala se možnost nahrávání desky, přišla řeč na změnu názvu. Údajně měli hudebníci na vymyšlení nového názvu málo času a tak použili jedno z prvních slov, které je napadlo – jméno finského národního eposu. A Kalevala byla v r. 1970 na světě.
Sestava se ustálila na Juha Salonen (bg), Markku Luukkanen (dr), Matti Kurkinen (g) a Harri Saksala (voc) a skupina vydala v roce 1972 u společnosti Finnlevy první album People No Names. Obsahuje naprosto překvapivý a špičkový prog rock, plný tvrdých kytarových riffů a expresivního zpěvu, kombinovaný s nepřehlédnutelným vlivem finské lidové hudby. Obzvláště poslední instrumentálka Tamed Indians zní nikoliv jako z amerických prérií, ale jako z tábora laponských pastevců sobů :-).
I přes poměrný úspěch desky následovaly časté změny sestavy, z nichž nejvýznamnější byl nový zpěvák Zape Leppänen. Druhá deska Boogie Jungle z roku 1975 přinesla ústup od komplikovanější progresivní hudby k jednoduchému přímočarému hard rocku. Ještě téhož roku ale tragicky zahynul ve věku 24 let kytarista Matti Kurkinen , což znamenalo pro skupinu fatální ránu. Ještě stihla pod názvem Kalevala Orchestra vydat v roce 1977 album Abraham’s Blue Refrain, pak už ale následoval rozchod.
Zájemcům o hudbu Kalevaly bych doporučil společné vydání prvních dvou alb na značce Import z roku 2000, případně o 4 roky mladší výběrovku Anthology, obsahující i několik nevydaných skladeb z počátků existence skupiny.
Gerry, srpen 2014
... (celý článek)