Zoot
Australská skupina Zoot je ukázkovým příkladem toho, jak změna kvality skupiny k lepšímu nemusí znamenat její slávu, ale někdy naopak její pád.
Zoot vznikli v r. 1965 v Adelaide jako Down the Line spojením hráčů z několika lokálních skupin. Začínali v klubech s převzatými skladbami anglických Mods kapel (The Who, Small Faces…) a mimo jiné např. doprovázeli ve studiu pozdější hvězdu 80. let Johna Farnhama. V r. 1967 změnili jméno na kratší a údernější Zoot a o rok později se přestěhovali do Malbourne, kde podepsali smlouvu s Columbií. V té době tvořili sestavu kapely (která předtím, jak bývá zvykem, se měnila závratnou rychlostí) Beeb Birtles (vl. jm. Gerard Bertlekamp) – baskytara, zpěv, Darryl Cotton – zpěv, kytara, Rick Brewer – bicí, Roger Hicks – kytara. Smlouva s Columbií znamenala pro skupinu jistotu do budoucna, ale také ji bohužel téměř pohřbila. Firma totiž pro skupinu rozjela propagační kampaň nazvanou Think Pink – Think Zoot a talentovanou rockovou skupinu dotlačila do pozice bubblegumových idolů desetiletých dívek v růžových oblečcích. V této atmosféře vyšly první singly skupiny You Better Get Goin‘ Now a 1x2x3x4.
V září 1969 opustil skupinu Hicks, kterého nahradil kytarista, skladatel a zpěvák Rick Springfield. Jeho příchod byl vítaným impulsem ke změně celkového soundu i image skupiny, která byla stále větším terčem posměchu a urážek, často homofobně zaměřených. Došlo dokonce i na fyzická napadání a zranění Cottona, nemluvě o tom, že i po finanční stránce byl celý růžový projekt katastrofou.
A tak začátkem roku 1970 v TV show Happening 70 znechucení členové Zoot demonstrativně spálili své růžové kostýmy a v dubnu na obalu svého 5. singlu, nazvaného Hey Pinky, provokativně vystrčili holé zadky. Skladba signalizovala změnu nejenom obalem. Hudebně se jednalo o příklon k tvrdšímu, hard-rockově orientovanému kytarovému soundu, který propagoval autor skladby Springfield a v textu se skupina otevřeně vysmívala své minulosti i politice nahrávací společnosti. V červnu následovalo první album Just Zoot, které ale bohužel z větší části stále mapovalo pop-rockovou éru skupiny. Nedá se ale říci, že by to byla špatná nebo podbízivá hudba.
V prosinci 1970 pak přišel menší šok, když skupina vydala na singlu svou cover verzi slavné skladby Beatles Eleanor Rigby, přetransformované zde do hard-rockového rachotu. Mnozí kritici považují tuto verzi za nejlepší ….. A pověst velké naděje pro hard-rockovou scénu ještě upevnil singl The Freak / Evil Child z dubna 1971.
Bohužel, tento vrchol předznamenal konec. RCA chtěla Zoot uvést ve Spojených státech, což by jistě znamenalo jejich průlom na světové hudební trhy, ale z neznámých důvodů nedostali hudebníci pracovní víza. Byla to poslední kapka do frustrované a zklamané nálady v kapele, kterou ještě umocnily nabídky Ricku Springfieldovi na sólovou kariéru. A tak v květnu 1971 končí skupina, která se dokázala vzepřít tlaku hudebního průmyslu, avšak neměla dost sil a asi i štěstí pokračovat dál.
Ačkoliv členové Zoot pokračovali v různých hudebních kariérách i dále, úspěch získal jen Rick Springfield, který se později přestěhoval do USA a zde úspěšně vystupoval, skládal písně i hrál ve filmech. Columbia vydala skupině poté dvě kompilace, Zoot Out v r. 1971 a Best of Zoot Locker 1969 – 1971, včetně hard-rockových singlů.
Ke krátkodobému reunionu Zoot došlo v r. 2011.
27.7.2012 pak zemřel na rakovinu Darryl Cotton.
Gerry, září 2014... (celý článek)
