Harley Steve (and Cockney Rebel)
Hlavní osobností britské skupiny Cockney Rebel je zpěvák a skladatel Steve Harley (vlastním jménem Stephen Nice). Narodil se 27. února 1951 v Londýně jako syn jazzové zpěvačky a vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu strávil cca čtyři roky v nemocnici. Během uzdravování se z náročné operace se seznámil s díly tehdejších avantgardních umělců a intelektuálů, především s poezií Elliota Lawrence, prózou Johna Steinbecka, Virginie Woolfové, Ernesta Hemingwaye, a také s hudbou a texty Boba Dylana. Tehdy zcela propadl hudbě a poezii. V nemocnici se též setkal s Rolling Stones, kteří oddělení navštívili.
V deseti letech dostal od rodičů k Vánocům kytaru. Na střední škole hrál ve školním orchestru na housle. Školu však nedokončil a začal pracovat v 17 letech jako účetní v novinách Daily Express, ale snažil se uchytit jako novinář. Nakonec pracoval v Essex County Newspapers.
Jeho hudební kariéra začala roku 1970 zpíváním a hraním zdarma po londýnských barech a klubech, kde se potkával s hudebníky jako John Martin, Ralf Mc Tell nebo Martin Carthy. Hrával i jako pouliční umělec nebo v Londýnském metru. Později se připojil k folkové formaci Odin jako doprovodný kytarista a zpěvák. Tady potkal Johna Crockera, budoucího houslistu Cockney Rebel. Začal psát vlastní písně a na konci roku 1972 zakládá vlastní kapelu. Dalším klíčovým členem budoucích Cockney Rebel se stal bubeník Stuart Elliot.
Cockney Rebel podepsali smlouvu s EMI Records na tři alba a první z nich, HUMAN MENAGERIE, vyšlo rok nato v produkci Neila Harrisona. Píseň Sebastian z této desky se stala velkým hitem, v holandském a belgickém žebříčku dokonce i jedničkou na řadu týdnů. Další hit JUDY TEEN vyšel v roce 1974.
Druhé album PSYCHOMODO v produkci Alana Parsonse vyšlo v červnu 1974 a obsadilo 8. místo ve Velké Británii, stejně jako singl MR.SOFT z tohoto alba. Spory uvnitř kapely však během britského turné vyvrcholily do té míry, že hudebníci kromě Stuarta Elliota kapelu opustili týden poté, co Cockeny Rebel obdrželi Zlaté ocenění za vynikající hudební počin.
Harley pak pokračoval s Elliotem jako Steve Harley & Cockney Rebel a v roce 1975 představil nové album THE BEST YEARS OF OUR LIVES. Singl MAKE ME SMILE z tohoto alba se stal hitem číslo jedna a zaznamenal milionový prodej. V USA se píseň dostala na 96. místo v žebříčku. Dalším úspěšným singlem se stala píseň MR.RAFFLES. V roce 1975 byl osloven Patricií Paay, sestrou Yvonne Keeley (Stevova současná vokalistka a přítelkyně) a pomáhal jí při natáčení a produkci její první desky. Album Beam of Light bylo nakonec celé produkováno Harleym. Paay nazpívala coveverzi Steveho písně SEBASTIAN a Harley sám pro ni napsal píseń UNDERSTAND, která se později objevila na jeho albu TIMELESS FLIGHT.
Během druhé poloviny roku skupina odjela do USA na turné s Kinks. Protože úspěch v USA byl stále ve hvězdách a mnoho lidí o skupině ani neslyšelo, byla pro americký trh vydána kompilace A CLOSER LOOK, uvádějící materiál z období Cockney Rebel i Steve Harley & Cockney Rebel.
Nové album TIMELESS FLIGHT vyšlo v roce 1976 a dobylo 20. a později i 18. místo ve velké Britániii, ovšem dva singly z tohoto alba, WHITE WHITE DOVE a BLACK OR WHITE už takový úspěch nezaznamenaly. Poslední studiové album kapely LOVE IS PRIMA DONNA v témže roce přineslo úspěšnou coververzi hitu George Harrisona HERE COMES THE SUN. Následoval singl LOVE´S PRIMA DONNA, který se umístil na 28. místě v Británii. Kapela však spěla k rozpadu a těsně před ohlášením konce existence Cockney Rebel vyšel ještě živý záznam z vystoupení z roku 1977 FACE TO FACE a neúspěšný singl THE BEST YEARS OF OUR LIVES (Live).
Následně se Steve Harley přestěhoval do Spojených států a usídlil se v Los Angeles, kde se částečně nahrávalo a mixovalo předchozí studiové album. Zůstal tam téměř rok a získal nové zkušenosti i inspirace. Nicméně později připustil, že pobyt v Americe jej nikdy neinspiroval k napsání jedné jediné písničky. V roce 1978 se vrátil s bohužel nepříliš úspěšným sólovým albem HOBO WITH A GRIN, směsí starších nevydaných písní a nových, které Steve napsal po návratu do Anglie. Na albu hraje řada významných studiových hráčů a bývalých členů Cockney Rebel. Zajímavou skutečností byla i účast Marca Bolana z T.Rex a jeho ženy Glorie Jones nedlouho před jejich osudovou nehodou, při níž Bolan zahynul. Podobně se komerční úspěch vyhnul i dalšímu sólovému albu CANDIDATE v roce 1979. Singl FREEDOM ´S PRISONER ovšem dosáhl na 58. místo. Během roku Steve vystoupil na benefičním koncertu Kate Bush jako host a odehrál zde několik písní.
V roce 1980, který později popsal jako „rok v divočině“, si Steve Harley vzal oddychový čas od světa rocku, aby se věnoval svým dvěma dětem. Nicméně mezitím vydal množství singlů, které nebyly obsaženy na albech, a také uskutečnil několik koncertů, například během vánočního turné po vydání výběrového alba COCKNEY REBEL BEST OF. Zvěsti o novém albu se zatím však nepotvrdily. V roce 1981 spolupracoval Harley s Rickem Wakemanem na Rickově albu , kde nazpíval píseń NO NAME. Tu rovněž předvedl téhož roku na Wakemanově koncertu v Hammersmith Odeonu.
V březnu 1982 Harley vydal u Chrysalis Records singl I CAN EVEN TOUCH YOU pod hlavičkou Steve Harley & Cockney Rebel. Byl produkován skotským hudebníkem Midge Urem z Ultravoxu. Velké očekávání vydavatele i fanoušků se však nenaplnilo, píseń se ani neobjevila v žebříčcích. Zato příští singl BALLERINA z června 1983 v produkci Mike Batta se stal Harleyho nejúspěšnějším singlem v dekádě, dobyl 51. místo v britském žebříčku. Měsíc nato se Harleymu dostalo vřelého přijetí na festivalu v Readingu.
V roce 1985 Harley vydal singl IRRESISTIBLE v produkci Mickieho Mosta. Původně tuto píseň napsal s myšlenkou na Roda Stewarta, svého starého přítele. Ten Steva povzbuzoval k návratu zpět do žebříčků a označil jej za „jednoho z nejlepší ch textařů Spojeného království“. Brzy poté Harley účinkoval jako Fantom v londýnské premiéře Fantoma Opery. Propagační singl z titulní písně se Sarah Brightman se vyšplhal na 7. místo. Přesto byl Harley nahrazen těsně před zkouškou Michaelem Crawfordem, nicméně ještě tentýž rok Steve zazářil jako Christopher Marlowe v muzikálu Marlowe, který běžel na Broadwayi a v Londýně. Stevův výkon byl jedním předním kritikem ohodnocen jako významný.
Harley pak obrátil svou pozornost k nahrávání nového materiálu a počátkem roku 1986 vydal singl HEARTBEAT LIKE THUNDER. Ten však u publika propadl. Harley se upsal společnosti RAK na tři alba a v červnu 1986 vydal novou, přetočenou verzi písně IRRESISTIBLE jako singl, ale opět bez úspěchu. Krátce poté společnost RAK zkrachovala. Práce na připravovaném albu EL GRAN SENOR byla přerušena a část materiálu z něj se později objevila na albu YES YOU CAN roku 1992. V roce 1988 se Harley podílel na charitativním singlu WHATEVER YOU BELIEVE spolu s Jonem Andersonem a Mike Battem.
V roce 1989 Harley zreformoval novou sestavu Cockney Rebel a zahájil turné, propagované jako comeback s názvem "All is Forgiven“ (Všechno je odpuštěno). Také v této době nahrával nový materiál s bývalými ex-Rebels Jimem Creganem, Duncanem Mackayem a Stuartem Elliotem. Něco z materiálu pro album EL GRAN SENOR se začalo objevovat v dalších živých vystoupeních a během turné na počátku roku 1990. V říjnu 1991 byl Harley pozván, aby zahrál na Night of the Proms a na další velké evropské turné. Fanoušci však stále žádali nové album, a tak byl Harley donucen publikem, aby vydal album s písněmi, které hrál živě od roku 1980. Zpočátku nebyl nadšený z myšlenky používat starý materiál a trvalo téměř dva roky, než se k tomu odhodlal. Nicméně nakonec vydal v roce 1992 album YES YOU CAN pouze v rámci Evropy. Bylo to album s některými starými písněmi, doplněné novými. Ve snaze podpořit album Harley uspořádal nové turné (Yes You Can Tour) s některými novými hudebníky. V Evropě remixovaná verze IRRESISTIBLE byla vybrána právě z tohoto alba, ale ani album ani singl nezaznamenaly velký úspěch. Když bylo album připraveno k britskému vydání, doprovázel je propagační singl STAR FOR A WEEK.
V roce 1995 vyšla živá kompilace LIVE AT BBC. Následující rok vydal Harley sólové album POETIC JUSTICE , které zaznamenalo pozitivní ohlas u kritiky, a následovalo turné. Kolem roku 1997 Harley začal hrát vedle obvyklých rockových show s kapelou také akustické sety. Úspěchy některých příležitostných vystoupení na Fringe Festivalu v Edinburghu přivedly Harleyho a Nicka Pynna k více než stovce vystoupení v roce 1998 pod příznačným názvem STRIPPED TO THE BARE BONES (Svlečený na kost). Turné obsahovalo jen ve Velké Británii 54 koncertů a bylo pro ně nacvičeno okolo 90 písní. Stejnojmenné živé akustické album pak bylo vydané v roce 1999. V roce 1999 začal Harley představovat program rádia BBC Radio „The Sounds of The Seventies“ z něhož poslední vysílání proběhlo dne 27. března 2008. V roce 1999 Harley také založil vlastní značku "Comeuppance" a následující rok znovuvydal svá první dvě sólová alba, spolu s POETIC JUSTICE.
V této době byla skladba MAKE ME SMILE použita ve filmu THE FULL MONTY a písně SEBASTIAN, TUMBLING DOWN a MAKE ME SMILE byly zahrnuty do rockového muzikálu Todda Haynese Velvet Goldmine (1998). .Soundtrackové album obsahovalo píseň MAKE ME SMILE , ale vynechalo SEBASTIANA, a naopak přineslo cover verzi TUMBLING DOWN, nazpívanou Jonathanem Rhysem Myersem. V roce 1998 byla vydána kompilace MORE THAN SOMEWHAT – THE VERY BEST OF STEVE HARLEY a dosáhla 82. umístění ve Spojeném království. Další kompilace, THE CREAM OF STEVE HARLEY & COCKNEY REBEL následovala v roce 1999. V roce 2001 vyšel na albech neobsažený singl A FRIEND FOR LIFE a zabodoval 125. místem ve Velké Británii. V průběhu roku 2002 se objevilo akustické koncertní album ACOUSTIC AND PURE následováno živým albem ANYTIME! v roce 2004. V roce 2002 získal Steve Harley Zlatý odznak za zásluhy Britské akademie skladatelů.
Nové studiové album QUALITY OF MERCY bylo vydáno pod hlavičkou Steve Harley & Cockney Rebel v roce 2005 a mluvilo se o něm jako Harleyho nejosobnější m albu. Album sklidilo příznivý kritický ohlas. V roce 2006 EMI vydala kompilační 3 CD box set mapující hudbu sólového Harleyho i Cockney Rebel, s názvem THE COCKNEY REBEL AND STEVE HARLEY ANTHOLOGY.
V roce 2007 si Harley zahrál v londýnském The Arts Theatre ve hře Samuela Becketta Rough for Theatre 1 & 2. V roce 2008 vydal svou první knihu The Impression of Being Relaxed . Kniha, kterou publikovalo nakladatelství Halstar, je sbírka deníkových záznamů, které Harley publikoval na svých internetových stránkách v letech 2000 a 2008. V roce 2009 získal zvláštní cenu Childline Rocks za svou práci pro charitu od rockového časopisu Award při slavnosti v londýnském hotelu Park Lane. Jeho práce při obstarávání peněz pro neziskovou organizaci Mines Advisory Group ( pomáhající lidem postiženým nášlapnými minami) a několik škol pro zdravotně postižené děti byla oceněna v řeči, pronesené bluesovým kytaristou Joe Bonamassou. Harley se stal vyslancem v Mines Advisory Group na několik let a vedl dvě výpravy, jednu přes Kambodžu a druhou přes Údolí smrti, s cílem obstarat finanční prostředky na likvidaci nášlapných min.
V únoru 2010 Harley, netající se svou technofobií, označil moderní technologie jako zdroj úpadku gramotnosti a morální koroze britské společnosti. Později téhož roku vydal album STRANGER COMES TO TOWN. Harley označil album za protestní, pokud jde o stávající situaci a stav země. Album bylo příznivě přijato stejně jako QUALITY OF MERCY. V dubnu 2012 se Harley vydal na své první propagační turné po Austrálii. Spolu s australským kytaristou Joem Materou Harley absolvoval množství živých akustických vystoupení v rozhlase a televizi.
V říjnu 2012 vyšla remasterovaná 4 disková kompilační antologie s názvem CAVALIERS: AN ANTHOLOGY 1973-1974 . Zaznamenávala nahrávací kariéru původních Cockney Rebel. V listopadu 2012 Harley a jeho kapela s orchestrem a komorním sborem o cca 50 účinkujících provedl první dvě alba Cockney Rebel, HUMAN MENAGERIE a PSYCHOMODO, v celém rozsahu, s některými zcela novými písněmi. To vedlo k vydání živého alba a DVD BIRMINHAM koncem roku 2013. V roce 2014 bylo vyhlášeno několik dalších termínů k provedení stejného show , spolu s dalším turné po Velké Británii ke konci roku 2014. Mluvilo se o novém albu ve stavu přípravy. Během posledního desetiletí Steve Harley a Cockney Rebel hráli třikrát na festivalu v Glastonbury, na festivalu Isle of Wight a mnoha dalších hlavních evropských rockových festivalech.
Steve Harley nyní žije v North Essexu se svou manželkou, Dorothy, kterou si vzal v únoru 1981. Mají dvě děti, Kerr a Gretu. Od roku 1984 se Harley věnuje chovu dostihových koní a závodění se stalo jeho hlavní zábavou.
Gattolino 8/2015
Zdroj: Wikipedie... (celý článek)