De De Lind
De De Lind byla italská progressive rocková kapela, působící z kraje sedmé dekády dvacátého století. Založena byla v roce 1969 v severoitalském Varese a jméno dala si po populární sixties playmate Dede Lind. V průběhu pěti let vydala tři singly a jedno jediné dlouhohrající album, s absolutně nezapamatovatelným názvem "Io non so da dove vengo e non so dove mai andrò. Uomo è il nome che mi han dato." To vyšlo v roce 1972* u firmy Mercury a podílela se na něm sestava :
Vito Paradiso (vocals, acoustic guitar)
Gilberto Trama (flute, sax, keyboards)
Matteo Vitolli (guitar, percussion, piano, flute)
Eddy Lorigiola (bass)
Ricky Rebajoli (drums, percussion)
Muzika je to parádní a velice šikovně balancuje na rozhraní hard a progresivního rocku, s vlivy folkové i klasické hudby. Vokálů tady moc není, zato hodně kontrastů v podání akustických a zuřivých kytarových pasáží. A také hodně příčné flétny, což může (ale také nemusí) připomenout Jethro Tull.
Po vydání desky si De De Lind zahráli na římském festivalu "Rassegna di Musica Popolare" a s novým bubeníkem Fabiem Rizzatem i na "Be - In" festivalu v Neapoli, ovšem tady historie skupiny končí...
Zpěvák Vito Paradiso to ještě krátce zkusil se sólovou kariérou (1978 - 80), ale zbytek kapely úplně zmizel z hudebního světa.
Album nepatří zrovna k nejznámějším a od roku 1990 vyšlo jen ve čtyřech reedicích. Já jsem si ho pořídil jako součást povedeného Box Setu "Progressive Italia Gli Anni '70 Vol. 1" a aktuální známka na progarchives dělá 3,67 z jedenasedmdesáti hodnocení.
S pomocí progarchives.com a italianprog.com přidal Snake, 01.02. 2016
-----------------------------------------
* s přesným datem vydání alba je to složité a internetové zdroje se v tomto směru docela rozcházejí. Buď bylo to v roce 1972, bo 1973. Nakonec uvěřil jsem údajům na cd a stránkám discogs.
... (celý článek)
