Faith No More
Tím, že dosáhli komerčního úspěchu, aniž by vydali zavádějící singl určený mainstreamovému publiku, představují sanfrancisští Faith No More anomálii. Za běžných okolností by se z nich stala kultovní kapela, protože jejich mísení stylů, metalu, hiphopu, funku, se ještě nestalo mainstreamovou praxí (na věky věků kultovní Fishbone mohou sloužit jako důkaz). Leč kapela vystřídala několik zpěváků (k rané sestavě dokonce patřívala dokonce sama oslnivá Courtney Love) a strávila dvě alba dolaďováním soundu, takže když v roce 1989 vydali třetí desku The Real Thing, všechny nerovnosti byly již vyhlazeny a kapela měla obrovské štěstí na načasování.
Koupěschopná veřejnost zareagovala peněženkami velice příznivě na singl a video "Epic", skladbu, která na ploše několika minut dokonale vystihovala celou esenci skupiny, a přivodila tak albu komerční úspěch. Pokračovat v jeho šlépějích byl tvrdý oříšek a skutečně jejich následující studiovka Angel Dust si už nevedla tak dobře, jak se očekávalo. Album bylo zkrátka příliš podivínské a postrádalo materiál tak přijatelný jako "Epic". Ve skupině se na toto téma rozhořely spory a kytarista Jim Martin se stal jejich první obětí. Skupina pak vydala ještě další dvě studiové desky, ale členové se už odvraceli ke svým individuálním projektům. Zpěvák Mike Patton začal pracovat pro nepředstavitelně bizarní formaci Mr. Bungle a bubeník Mike Bordin natáčel a koncertoval s Ozzym Osbournem. V roce 1998 se skupina rozpadla a členové se tak mohli svým vedlejším projektům věnovat na plný úvazek. Patoon do roku 2004 pokračoval s Mr. Bungle a k tomu i se super formací Fantomas a Bordina lze přistihnout, jak pokradmu nahrazuje na starých Osbournových nahrávkách stopy bicích novými ve vlastním provedení.
kubys 6/2007... (celý článek)