Too Much
Japonská hard-rocková skupina Too Much patří k typickým „one-hit wonders“, tedy skupinám, které na začátku 70. let zazářily, podařilo se jim vydat 1-2 desky a pak zase zmizely. Za zmínku a poslech ale jistě stojí.
Zakladatelem skupiny byl zpěvák a kytarista Jukio Nakahara z přístavního města Kóbe. Díky anglickým a americkým lodím, připlouvajícím denně do Kóbe, měl možno mít v ruce rockové novinky a tedy přehled o tom co zrovna za oceánem letí. První skupinou, ve které hrál, byla The Helpful Soul, z níž v únoru 1970 vytvořil úderněji hrající spolek nazvaný pro Japonce snadno vyslovitelnou frází Too Much. Zpěvákem skupiny se stal Juni Rush, Nakahara zůstal u kytary, jen si změnil jméno na Tsutomu Ogawa, rytmiku zajišťovali jeho spolužáci ze střední školy Masayuki Aoki (basa) a Hideya Kobayashi (bicí). Styl čtveřice byl dunivý hard-blues rock (pro nějž byli přezdíváni japonští Black Sabbath) s příměsí progresivních postupů. V létě 1970 podepsali smlouvu s Atlantic Records a o rok později vydali stejnojmennou desku, která ale zároveň skupinu pohřbila. Kromě svého razantního stylu byli Too Much donuceni vydavatelem zařadit z komerčních důvodů na desku i dylanovský cover I Shall Be Released a baladu Song For My Lady ve stylu Moody Blues. Tento necitlivý zásah do repertoáru nejenom rozhádal skupinu s Atlanticem, ale v konečném důsledku i členy skupiny navzájem, protože najednou nebyla žádná shoda v tom co dále hrát. Pár měsíců po vydání desky se tedy Too Much rozcházejí a historie skupiny se navždy uzavírá …
Gerry, říjen 2022... (celý článek)