Barrett, Syd
Roger Keith Barrett se narodil 6. 1. 1946 v Cambridge a co se hudby týče, tak měl velmi dobré zázemí, neboť oba jeho rodiče ho k hudební aktivitám vedli. Roger přijal ve 14 letech pseudonym Syd podle místního bubeníka Sida Barretta a v 16 letech už začal komponovat vlastní skladby.
Po přemístění na uměleckou školu v jižním Londýně v roce 1964 se začal Barrett poohlížet po nějakých těch spoluhráčích a výsledkem těchto snah bylo zformování jeho první kapely – The Abdabs – v roce 1965. Jméno dlouho nevydrželo a názvy se měnily jako na běžícím páse. Konečnou zastávkou se stal až název Pink Floyd (původně The Pink Floyd Sound), který vznikl kombinací jmen bluesmanů Pinka Andersona a Floyda Councila.
Pink Floyd pod Barrettovým vedením přehrávali po místních klubech soudobé R&B hity, ale záhy se do zvuku kapely začal přimíchávat jazz a nezkrotná improvizace umocněná Barrettovým experimentálním hráním na kytaru (Barrett s oblibou využíval zapalovače jako pomůcky při hraní a s vazbou a dalším kytarovým efektovým běsněním byl jedna ruka). Kapela se stala velmi populární v undergroundových kruzích sdružujících se kolem klubu UFO.
Prvním singlem se v roce 1967 stala Barrettova skladba "Arnold Layne", která to dotáhla až do Top 20 a byla následována jen o něco málo méně úspěšnější "See Emily Play". Téhož roku se také v obchodech objevila debutová deska s názvem "The Piper at the Gates of Dawn" a úspěch byl na světě. Psychedelické orgie podpořené fantaskními texty zařídily Barretovi nesmrtelnost a pro nezanedbatelnou část fanoušků je právě "Piper" nejlepší deskou Pink Floyd. V této době se však již začaly výrazně projevovat Sydovy psychické problémy.
Syd totiž ujížděl na LSD víc, než bylo i na tehdejší hodně uvolněné drogové poměry zdrávo, a turné po USA se kvůli jeho chování na pódiu stalo katastrofou. Již legendární jsou scény s Barrettem jen tupě čučícím do publika, popř. nasypání si rozdrcených tablet Mandraxu na hlavu a přidání gelu, což při žhavých reflektorech způsobilo podobu Syda a la roztékající se svíčka.
Ostatní členové kapely byli nuceni jednat, a tak na výpomoc při Barrettových výpadcích přišel do kapely vynikající kytarista David Gilmour. Pink Floyd nějaký čas fungovali jako pětice, ale v březnu 1968 byl Barrett z kapely definitivně odejit a na další desce "A Saucerful of Secrets" se podílel pouze jedinou skladbou.
Syd se na nějaký čas stáhl z veřejného života, ale v roce 1970 přišla na trh jeho první sólová deska s názvem "The Madcap Laughs", s kterou mu hodně pomohli jeho bývalí spoluhráči David Gilmour a Roger Waters. Deska se neprodávala úplně špatně a přinesla psychedelický folk, kde skladbám často dominoval jenom Sydův nalomený hlas a akustická kytara.
Ještě téhož roku vyšla Barrettovi i druhá deska s názvem "Barrett", ale byla méně úspěšná než ta první a Sydovo psychické zdraví zase začalo vypovídat poslušnost. V roce 1972 se Barrett pokusil zformovat novou kapelu, ale projekt Stars po několik katastrofálních vystoupeních zkrachoval, a tak se v roce 1974 Syd stáhl z hudebního života.
Se svou bývalou kapelou, která se mezitím stala mezinárodní superstar, měl kontakt pouze skrz honoráře a jedinou výjimkou byla návštěva studia při nahrávání skladby "Shine on You Crazy Diamond", která byla Barrettem inspirována. Zjevení plešatého a obtloustlého rockera tehdy dohnalo jeho bývalé kolegy k slzám.
Některé Sydovy nevydané nahrávky byly vydány v roce 1988 na desce "Opel" a několika dalších kompilacích.
Barrett zbytek života strávil v domě své matky v Cambridge, kde trávil čas malováním a o okolní svět nejevil valný zájem. Jeho zdravotní stav se během 90. let zhoršil i po fyzické stránce a 7.8.2006 umírá "Crazy Diamond" na rakovinu slinivky břišní ve věku 60 let.
Syd Barrett patří mezi kultovní postavy rockové historie nejen proto, že v 60. letech zazářil jako kometa, aby pak třicet let pomalu vyhasínal, ale především pro dílo, které po něm zůstalo. Už jenom "The Piper at the Gates of Dawn" zůstane jedinečným pomníkem tohoto skvělého muzikanta a inovátora.
kneekal (kneekal.bloguje.cz)... (celý článek)
