Edgar Broughton Band
Britská kultovní undergroundová kapela Edgar Broughton Band je mimo jiné nazývána punkem před punkem. Nejde ani tak o hudbu, jako o přístup. Celou svou kariéru hráli na různých benefičních akcích a když se jim ceny vstupenek na Isle of Wight zdály příliš vysoké, nejenže odmítli vystupovat, ale nedaleko od místa konání festivalu zorganizovali vlastní akci – a zadarmo. Jejich heslem bylo: „My jsme Broughtonové a budeme hrát. A co vy s tím uděláte?“
Vznikají v britském Warwicku v polovině 60. let, nejprve pod názvem Edgar Broughton Blues Band. Kapelu tvořili Edgar Broughton (kytara, zpěv), Arthur Grant (baskytara, zpěv) a Victor Unitt (bicí). Po čase vypouštějí z názvu blues a stejně tak začali rozšiřovat svůj styl o prvky psychedelie (později i folku, hard rocku a progresivity). V roce 1968 se stěhují do Londýna. Victor Unit odchází a jeho místo zaujme Edgarův bratr Steve. Brzy podepisují s smlouvu s firmou Harvest, nově založenou pobočkou EMI, směřovanou na nové, progresivně orientované interprety (vydávala i Syda Barretta, Pink Floyd, Soft Machine, nebo Deep Purple). V červnu 1969 jim vychází singl 'Evil' s b-stranou 'Death of an Electric Citizen' a brzy poté i debutové album Wasa Wasa. Následuje série koncertů s volným vstupem, často jen na korbách náklaďáků. A často jsou přerušeny policejními zásahy. Existuje záznam z této doby na CD z roku 2004 Keep Them Freaks a-Rollin': Live at Abbey Road 1969.
V roce 1970 vychází druhé album Sing Brother Sing, které představuje mírný odklon k progresivnímu rocku (s jazzovými a folkovými vlivy), přičemž původní surovost je stále zachována. Vycházejí i další singly, z nichž stojí za zmínku 'Apache Dropout', což není nic jiného, než mix legendárního hitu kapely Shadows 'Apache' a 'Dropout Boogie' Captaina Beefhearta, k němuž má Edgar hlasově velmi blízko.
S další deskou se trio ukáže po výrazové stránce jako dosti svázané a rozšiřuje sestavu na kvartet o navrátivšího se Victora Unitta, tentokrát obsluhujícího kytaru, klávesy a doprovodné vokály. Vychází v roce 1971 a je tentokrát bez názvu. Dodnes je hodnoceno jako jejich nejlepší.
O rok později vychází album Inside Out, po jehož vydání znovu odchází Victor Unitt. Stihne ale ještě nahrát několik partů pro album Oora, které vychází v roce 1973. Poté odcházejí od Harvestu a podepisují smlouvu s firmou NEMS. K sestavě se připojuje kytarista John Thomas a v roce 1975 je na světě deska Bandages. Na té rozšiřují svou nástrojovou výbavu o banjo, mandolinu, moog, marimbu a spoustu perkusí. Thomas krátce po vydání odchází a nahrazuje ho Terry Cottam.
V roce 1976 se načas rozcházejí. Stihnou ještě natočit koncertní desku Live Hits Harder, ale ta vyjde až o tři roky později. To už jsou znovu pohromadě, zase jako trio, a vydávají desku Parlez-vous English. S nahráváním vypomáhá značné množství studiových hudebníků a kapela se prezentuje jako The Broughtons.
Zatím posledním albem je Superchip z roku 1982, na kterém hojně využili tehdy módní syntezátory, opět za asistence studiových hudebníků.
Poté na čas znovu vyhlašují pauzu, ale znovu se vracejí ke koncertní činnosti a tak pokračují ještě během 90. let, médiemi prezentováni jako kapela, která odmítla zemřít. Aktivně se zapojují do různých charitativních akcí, ale též třeba podporují osvobození Tibetu. V sestavě jsou stále oba Broughtonové a Grant, nově též Edgarův syn Luke na klávesy.
Během roku 2006 vychází znovu celý katalog skupiny v reedici, v roce následujícím skuoina podnikne turné po Velké Británii a Německu a účastní se festivalu na hradě Herzberg. Přestože se objevují zprávy o natáčení nové desky, zdá se, že se již nového materiálu nedočkáme, neboť Edgar skupinu v roce 2010 rozpustil, aby se mohl věnovat sólové dráze.
Voytus 10/08 + 04/2011... (celý článek)
