Motörhead
Kapelu Motörhead, kterou lze považovat za předchůdce mnoha dalších speed a thrash metalových seskupení, založil po svém vyhazovu od Hawkwindu baskytarista a zpěvák Ian Frasier "Lemmy" Kilmister.
Do své nové skupiny, pojmenované po poslední skladbě, kterou Lemmy složil během svého čtyřletého působení v Hawkwindu, získal kytaristu z Pink Fairies Larryho Wallise a bubeníka Lucase Foxe. V tomto složení Motörhead nahrává v roce 1975 své první album On Parole, které však společnost United Artists odmítá uvolnit do prodeje. Koncem roku opouští kapelu Fox a nahrazuje jej Lemmyho přítel, Philip "Philthy Animal" Taylor.
K další změně v sestavě dochází počátkem roku 1976, kdy se k M. připojuje bývalý kytarista kapel Blue Goose a Continuous Performance "Fast" Eddie Clarke, střídající Wallise. Z dnešního hlediska můžeme Clarkův příchod označit za začátek klasického období Motörheadu.
V létě roku 1977 uzavírá M. krátkodobou smlouvu s Chiswick Records a vydává svůj eponymní debut. O rok později je už pozice kapely natolik silná, že se jí daří uzavřít klasickou smlouvu se společností Bronze.
Na jaře roku 1979 vychází album Overkill, úspěšně se prosazující na britském žebříčku. Lemmyho parta kuje železo, dokud je žhavé, a ještě téhož roku vydává další album Bomber. Další album Ace of Spades z roku 1980 se dostává už na čtvrté místo mezi nejprodávanějšími britskými elpíčky.
V roce 1981 se Motörhead ocitá na vrcholu popularity, navazuje úspěšnou spolupráci s dívčí kapelou Girlschool a se svým živým albem No Sleep 'Til Hammersmith se ocitá na prvním místě Top 40. S komerčním úspěchem se ale dostavují první spory uvnitř kapely, které vrcholí odchodem Eddieho Clarka. Místo něj přichází bývalý člen Thin Lizzy Brian Robertson.
V novém složení nahrává M. album Another Perfect Day (1983), které se oproti předchozím počinům kapely jeví být jistým zklamáním. Zřejmě z tohoto důvodu odchází Robertson, místo něj kapelu posilují kytaristé Phillip Campbell a Würzel (vl. jménem Michael Burston). Krátce poté odchází i Taylor, jehož za bicími střídá bývalý bubeník Saxonu Pete Gill. Po vydání singlu Killed by Death (1984) opouští M. společnost Bronze a z důvodů právních sporů se dva roky nedostává do nahrávacího studia.
Zpět na rocková kolbiště se Motörhead vrací v roce 1986, kdy u společnosti GWR vychází album Orgasmatron. O rok později se objevuje album Rock 'N' Roll, na kterém se do sestavy M. dočasně vrací Taylor. Čtyřletou pauzu mezi tímto albem a albem 1916 vyplňuje další živá nahrávka No Sleep at All z roku 1988. Brzy po vydání už zmíněného cédéčka 1916 Taylora, který kapelu opět opouští, nahrazuje Mikkey Dee (ex King Diamond).
Poté, co se na trhu objevuje March or Die (1992), končí spolupráce členů kapely se společností WTG. Album Bastards z roku 1994 už vychází na jejich vlastním labelu Motörhead.
V devadesátých letech se M. věnuje více koncertování, než nahrávání. Lemmy natáčí dokonce několik televizních reklam a získává roli ve filmu Hellraiser 3. Od roku 1996 pak vychází nová alba v dvouletém odstupu - mezi ty povedenější můžeme určitě zařadit We Are Motörhead (2000) či Inferno (2004). Zatím posledním albem, nahraným triem Kilmister, Campbell a Dee, je The Wörld Is Yours z roku 2010.
Óin, 2012-01-20... (celý článek)
