Mu
Podobně jako legenární Atlantida v Atlantském oceáně, i v Tichém oceáně existoval v dávných dobách ostrov, nebo spíše kontinent, který se potopil a na němž byla velmi vyspělá civilizace. Podle různých mýtů a pověstí, kultura, nalézající se na tomto kontinentě, ovlivnila celou řadu kultur, které přišly po ní, zejména potom čínskou a indiánskou. Obyvatelům potopeného ostrova jsou též připisovány obří sochy na Velikonočním ostrově. Pověsti o ostrově Mu se dostaly mezi širší veřejnost během 19. století díky francouzskému cestovateli a spisovateli Augustu Le Plongeonovi, díky překladům mayských textů, které objevil. Mayové totiž byli potomci původních obyvatel, kteří přežili onu katastrofu. Myšlenka kontinentu Mu ovlivnila například spisovatele H.P. Lovecrafta, či zpěváka Led Zeppelin Roberta Planta. Ale kapela, která se podle něj pojmenovala, vznikla počátkem 70. let v Californii.
Jejími členy byl kytarista Beefheartova Magic Bandu Jeff Cotton (též známý jako Antenae Jimmy Semens). U Beefhearta předtím strávil náročný rok při přípravách alba Trout Mask Replica (1969), kdy kapela téměř neopouštěla dům, v němž všichni členové bydleli. Zkoušelo se někdy i dvacet hodin denně, na jídlo nebylo a dominantní Kapitánovo ego si se svými hráči dělalo, co se mu zachtělo. Jeff Cotton měl kromě slide kytary na starost recitaci Beefheartovy poezie. Album plné přinejmenším neobvyklých písní a zvuků bylo pak natočeno na jeden zátah pod dohledem Franka Zappy a okamžitě vstoupilo do dějin. První, kdo po vydání opouští loď, je bubeník John French (Drumbo). Jednak je vyčerpán tím, že Beefheartovu hudbu přepisoval a učil ostatní a potom jej ani neuvedou na přebale desky. A náhradník Jeff Bruchell Cottona surově zmlátí a zlomí mu žebra. Cotton v roce 1970 odchází a zakládá Mu.
U mikrofonu a druhé kytary byl Merrell Fankhauser, též Kaliforňan, už v 60. letech kultovní osoba tamní scény, na baskytaru hrál Larry Willey a na bicí Randy Wimer. Sbory zpívali všichni čtyři.
První a jediné oficiální album vychází v roce 1971 a je mixem psychedelických prvků, mystické atmosféry, odkazující na kult zmíněného kontinentu, vícehlasých vokálů, exotických rytmů a typické Cottonovy kytary. Zvuk občas doplní basklarinet, který má na starost opět Cotton.
Po albu vydávají několik singlů a v roce 1973 se uchylují na Hawaii, aby byli ještě blíž ztracené civilizaci. Tam ještě vzniká za asistence dalších hudebníků album The End of an Era. To se ale dočká vydání až v roce 1988 u Reckess Records, kdy kapela už dávno neexistuje.
Rozpadají se během roku 1975, Cotton se vrací do USA, kde se dá na studium náboženství a stává se knězem.
Merrel Fankhauser ještě nějakou dobu zůstává na Hawaii, nahrává zde The Maui Album (1976) a po návratu do USA o rok později se dál věnuje hudbě, nahrává například se členy Spirit Johnem Cippolinou a Edem Cassidym.
Nahrávky Mu vycházejí v různých reedicích a ve formě kompilací – například kompletní sessions z Hawaiie a první album vyšly v roce 1995 pod názvem The Band from the Lost Continent.
Voytus 10/09... (celý článek)
