RPWL je nemecká skupina z bavorského Freisingu (cca 6 km od Mníchova). Ich hudba sa dá charakterizovať ako art-rock alebo progresívny rock so silným vplyvom Pink Floyd. Meno skupiny je zložením začiatočných písmen mien zakladajúcich členov: Phil Paul Risettio – bicie, Crisd Postl – basa, Karlheinz Wallner – gitara a Yogi Lang – spev a klávesy.
RPVL vzišla zo skupiny „Violet District“, v ktorej pôsobili Wallner a Postl, a ktorej robil poroducenta a príležitostne si aj zahral Lang. RPWL bola založená v roku 1997 ako Pink Floyd coverband. Tomuto napomáhalo aj to, že sa hlas Yogiho Langa veľmi podobá na hlas Davida Gilmoura.
Zakrátko si skupina vypracúva vlastný štýl ale vplyv Pink Floydu je v ich hudbe zrejmý doteraz.
V roku 2000 vydávajú svoj prvý album God Has Failed. Vzápätí stráca názov skupiny svoj pôvodný význam keďže „P“ Chris Postl odchádza. Nahrádza ho Stephan Ebner a štvoricu dopĺňa druhý klávesák Andreas Wernthalter. V tomto zložení nahrávajú druhý album Trying To Kiss The Sun vydaný v roku 2002 a tretí Stock vydaný v roku 2003. Na treťom albume sa ako poklona svojmu veľkému vzoru nachádza Syd Barettova skladba „Opel“.
Prichádza k ďalšej personálnej zmene – odchádza „R“ Phil Paul Risettio, ktorého za bicími nahrádza Manni Müller a odchádza tiež Andreas Wernthalter. V tomto zložení nahrávajú štvrtý album World Through My Eyes. V skladbe „Roses“ tu spevácky part prevzal hosť Ray Wilson (Stilskin, Ex-Genesis).
Na nasledujúcej európskej koncertnej šnúre sa do skupiny vracia zakladajúci člen Chris Postl a preberá basu od Stephana Ebnera. Zostavu dopĺňa ešte klávesák Markus Jehle. V októbri 2005 vychádza koncertné dvojalbum Start The Fire.
V roku 2008 prichádza album „The RPWL Experience a zostava sa opäť mení. Manni Müller odchádza a za bicími ho nahrádza Marc Turiaux. V roku 2009 vychádza ďalšie živé album The RPWL Live Experience ako 2CD, DVD alebo CD/DVD box.
K desiatemu jubileu v roku 2010 vydávajú album The Gentle Art of Music. Ide o dvojalbum kde je na prvom CD klasický Best-of a na druhom sú staré skladby v akustickej podobe.s početnými hosťujúcimi muzikantmi. Personálny kolotoč sa znovu krúti: Chris Postl odchádza, chce sa plne venovať svojmu sólovému projektu „Perzivals Eye“. Nahrádza ho basák a spevák z Rakúska Werner Taus.
9. marca 2012 vychádza prvý koncepčný album skupiny Beyond Man And Time. Téma konceptu vychádza z filozofie Nietzscheho a jeho diela „Also Sprach Zarathustra“. Po vydaní albumu nasleduje rozsiahle európske turné, kde mimo západnej Európy zavítajú aj na východ – piatimi koncertami v Poľsku.
Zdroj: de.wikipedia.org
Voľne preložil PavolS 08/2012
RPWL & QUIDAM, 13.3.2002 klub Miasto Krakoff, KRAKOW
Společný koncert polských artrockerů Quidam a původního coverbandu Pink Floyd, mnichovských RPWL byl scela mimo jakýchkoliv pochybností hlavní událostí na progresívní scéně v prvním kvartálu tohoto roku u naších severních sousedů. Třídenní minišnůra po zastávce v Poznani a ve Varšavě byla završena v Krakově.
Že se nejednalo o vztah support- headliner , potvrdila odehraná minutáž obou kapel. Domácí Quidam hráli 80 minut
a hosté z Německa i s přídavkem rovné dvě hodiny. Už teď říkám, že pomyslným vítězem byli domácí. Obě kapely křtili na tomhle turné své albové novinky. S půlhodinovým zpoždením oproti plánovanému termínu začali
šestičlenní Quidam. Skupina v obsazení Maciej Meller-kytary, Zbyszek Florek-klávěsy, Radek Scholl-baskytara, Jacek Zasada-flétna, Rafal Jermakow-bicí a Emillia Derkowska-spěv a akustická kytara, zahrála především materiál ze sotva vyšlé novinky s názvem ?Pod niebem czas?, doplněné staršími číslami a coververzi ? No Quarter? z repertoáru slavných Led Zeppelin. Dramaturgie výborného koncertu byla postavena na kombinaci relativně kratších a spěvnějších nepárných skladeb a dlouhých, instrumentálně zložitejších kompozic párných. To, že muzikanti z Quidam nejsou žádné ořezávatka signalizuje fakt, že Meller, Florek a Zasada doprovázeli v minulosti postupně na jejich polském turné dva světoznámé baskytaristy a spěváky, kterými jsou Colin Bass z Camel a veterán John Wetton. Všichni mužští instrumentalisté hráli bez jakékoliv stopy sebepředvádění, účelově v prospěch celé kapely. Osobně mne nejvíc dostal holohlavý baskytarista, který vypaloval na svém nástroji přímo squireovské figury. A třešničkou na tomto dortě je spěv Emillie Derkowské. Čisťounký, éterický vokál této slovanské Anie Haslam me uchvátil a to se považuju v tomto druhu muziky za vyznavače vokálu mužského. Spěv této nevysoké 27.-leté dívky (celá kapela jsou ročníky 1973-76) je ukázkovou lekci, jak pracovat s hlasem v artrockové kapele. Za vrcholy vystoupení Quidam považují dvoudílnou kompozici ?Credo?, improvizovanou ?Quimpromtu? a neskutečně skvělou, dvanáctiminutovou verzi ?No Quarter?.
Po půlhodinové přestavbě nevelkého pódie přicházejí hosté z bavorské metropole, o které je díky výborné propagaci
v polských rádiích a dobré distribuci jejich prvotiny z prosince 2000 s názvem ? God has failed? značný zájem.
Souběžně se začátkem turné vyšla skupině novinka ?Trying to Kiss the Sun?, o které tvrdím, že je minimálně tak dobrá, jako deska první. Kapela v sestavě Yogi Lang-sólový spěv,klávěsy, Karlheinz Wallner-kytary,spěv , Phil Paul Rissettio- bicí, Andreas Wernthaler-klávěsy, spěv a Stephan Ebner- baskytara začala svůj set rovnou pěticí
skladeb z nové desky , co je, myslím hodně nezvyklý dramaturgický tah. Navíc zvuk v klubu s asi čtyřmi stami hlav byl v podání RPWL mnohem intenzivnější a agresívnější, než u Quidam, co bylo při hudbě, jakou skupina hraje víc na škodu, než na osoh. Zvuk bicích byl předimenzován a gilmourovská kytara ?Kalli? Wallnera zněla na živo chvílemi jako elektrická pila. Naproti tomu gilmourovsko-wrightovský vokál Yogi Langa byl více-méně utopen. Tak se to jevilo aspoň mně těsně pod pódiem. Novinkovou nádilku vystřídala trojice skladeb z první desky,
přičemž značně ožilo také publikum. Gradace koncertu vrcholila floydovskou ?Welcome to the Machine?.
V momentu, kdy byl dav v euforii jsem já zatrnul: Jejich verze byla tak strojně-metalová, že před očima jsem měl
mnohem víc Kraftwerk, či dokonce Rammstein, než Pink Floyd! Nu což, Němci zůstanou Němcemi...
Druhá polovina koncertu proběhla vrámci střídaní kompozic z obou alb skupiny tak, že z novinky prohráli vlastně
všechny kousky.(Autoři všech skladeb z novinky jsou Y.Lang a K.Wallner)
Resumé?: Koncert to byl sice dobrý, ale kapela zní mnohem lépe a příjemněji z desek, a jak jsem vzpomínal v úvodě, domácí kapela mně nadchla víc, než potenciální favorit večera... Souhlasím s polskými kolegy. kterí tvrdí,
že Němci (všeobecně), ač jsou technicky a studiově hodně dobří, naživo progrock neumějí procítit, jako třeba Britové, Skandinávci, nebo taky Slované...
Setlist QUIDAM: 1.List z pustyni 2.Credo I&II 3.Plone 4.Kozolec 5.Sanktuarium 6.No Quarter
Přídavky: 7. Jest taki samotny dom 8.Quimpromtu 9.Pod niebem czas
Setlist RPWL: 1.Trying To Kiss The Sun 2. I Don´t Know What It´s Like 3.Waiting For A Smile 4.Sugar For The Ape 5.Side By Side 6.Spring Of Freedom 7.In Your Dreams 8.It´s Alright 9.Welcome To The Machine 10.Who Do You Think We Are 11.Fool 12. You 13.Tell Me Why 14. Sunday Morning 15.Believe Me 16.Home Again
Přídavky: 17.Hole In The Sky 18.Farewell 19.Trying To Kiss The Sun (reprise) ... (celý článek)
