Sturgis Nikides se narodil v den šestnáctých narozenin svého pozdějšího šéfa (Johna Calea), jinými slovy v den pátých narozenin svého předchůdce v Caleově kapele (Ritchieho Flieglera), jinými slovy 9. března 1958. Není těch shod nějak moc?
Jak to tak chodí, na kytaru začal hrát pod vlivem The Beatles a jejich vystoupení u Eda Sullivana a na stadionu Shea, v srpnu 1965. Další vzory? Robert Johnson, Son House, Little Richard, Link Wray, Skip James, Lightnin' Hopkins, Chuck Berry … a další, další.
Sám na veřejnosti poprvé vystupoval v roce 1969, profesionálně začal hrát v roce 1974 a postupně prošel několika dnes více (The Sharp) či méně (Neon Leon Band) zapomenutými podzemními kapelami.
Zlom přichází v roce 1979, kdy se díky Joe Bidewellovi (klávesy) dostává na konkurz do kapely Johna Calea. Nahrazuje Marca Aarona (kdo vlastně byl Marc Aaron?), místo něhož absolvuje druhou část turné Sabotage, nahrává studiovou verzi singlu Mercenaries (Ready for War) (1980) a desku Honi Soit (1981) a před koncem roku 1981 mizí ze scény (Cale je pak nějaký čas bez kapely a o rok později sestavuje zcela novou).
V následujících dvou desítkách let se nic moc neděje, Sturgis nějak přežívá, v roce 1989 se usazuje v Miami (Florida), hraje s kapelou Voidville (mj. se zpěvačkou Diane Ward; 1990–1993), pomáhá začínajícím kapelám, živí se jako vyhazovač v klubu Washington Square. Po rozpadu kapely a zániku klubu (1993) se vrací do New Yorku.
V novém tisíciletí se zajímá o práci s moderními technologiemi nahrávání a v roce 2004 vydává (vlastním nákladem ve "vydavatelství" Rezonate Records) své jediné sólové album Man of Steel. Devět autorských písní a coververze Play with Fire od The Rolling Stones (aka Nanker Phelge), návrat k bluesovým kořenům, jen on, rezonátorová kytara (National String) a pár dalších nástrojů v pozadí, poprvé i sám zpívá.
Sturgis se stává mistrem slide kytary, občasně vystupuje za doprovodu vlastní kapely Electric Assassins (Rowdy Bodine, baskytara; Jim Awad, bicí), někdy sólově. Koncem roku 2008 potkává zpěvačku Mandy Lemons, rodilou Texasanku, bývalou studentku operního zpěvu (protože matka nechtěla, aby se z ní stala jen další Janis Joplin), nyní žijící v New Yorku. Začíná historie. Mandy je fanynkou Sturgisova alba Man of Steel. Mandy má pár písniček a chce, aby zěly jako ty Sturgisovy. Sturgis odlupuje zbytečné vsrtvy. Vzniká společné dílo.
Mandy občas hostuje s Electric Assassins, jindy jen sami dva pořádají akustické koncerty. V lednu 2010 mají v Harlemu (New York) první koncert coby Low Society. 29. října 2010 mají svatbu. Necelý rok poté, v srpnu 2011, vychází první album Low Society, High Time. Sturgis se po třiceti letech vrací k mezinárodní kariéře, kapela vystupuje v Belgii, Nizozemsku, Lucembursku, Německu, Francii, Polsku, Česku.
Low Society, nyní žijící v Memphisu (Tennessee), ne nadarmo přezdívaném "Home of the Blues", přicházejí v říjnu 2014 s druhou deskou You Can't Keep a Good Woman Down, v květnu 2017 pak s třetí, Sanctified.
A nakonec… Je 27. květen 2015, dva týdny po úmrtí krále blues, BB Kinga, a ulicí Beale Street se s písní When the Saints Go Marching In – od řeky Mississippi, směrem na západ – táhne živelný pohřební průvod, v jehož čele se nese slavná Lucille (za policejního doprovodu), Kingova kytara, a kousek za ní hraje kdosi na banjo. Kdo to je? Ten banjista je Sturgis Nikides. (Videa k dohledání na YouTube.)
loutkář Cvak, 29. 7. 2023... (celý článek)
