‘Originální tvůrce a zpěvák, který má podle jedné z definic hlas, jako kdyby byl naložený v sudu s bourbonem, potom pár měsíců visel v udírně a nakonec přes něj přejel náklaďák.‘
Celým jménem Thomas Alan Waits se narodil 7. prosince, 1949 v Pomoně v Jižní Kalifornii. A i když je i příležitostným hercem, je hlavně muzikantem. Tomuto chlapíkovi koluje v žilách krev skotského a irského původu z otcovy strany a norského původu díky předkům z matčiny strany. Jeho rodiče se rozvedli když mu bylo deset. Díky častému stěhování on a jeho dvě sestry vyrůstali v okolí Kalifornie se svým otcem, učitelem španělštiny.
Od svých čtrnácti let se protloukal Kalifornií a střídal jedno zaměstnání za druhým. Pracoval například jako hasič, zmrzlinář, taxikář, barman, prodavač pizzy, myl nádobí a auta, dělal vyhazovače a dokonce pracoval i v nakladatelství biblí.
Již od svého ranného dětství se zajímal o hudbu, dokonce si už v té době začal psát své první texty. Byl velmi hudebně nadaný, takže pro něho nebyl problém zakrátko zvládat hru na piano i na kytaru. Naučil se hrát na harmoniku, kterou úspěšně uplatňoval k pobavení sploužáků ve škole, nebo jako doprovod ke školním divadelním představením.
Později, při jeho rychlém sledu výměny povolání, příležitostně vystupoval v různých klubech po LA se svými písničkami doprovázenými svépomocí jeho hudbou na piano. V roce 1972 také pracoval jako doorman u jednoho ze San Diegských klubů, kde mezi vystoupeními bavil dav svými songy. Doposud nikdo neví, zda měl tyhle výstupy povolené od vedení podniku, ale rozhodně to byl jeden z důležitých momentů v jeho kariéře. Tam totiž jeho šansony a bluesové balady uslyšel manažer Herb Cohen, který v něm viděl nový objev a tak ještě téhož roku ve 22 letech nastoupil Tom Waits do hudební branže.
Začal hodně cestovat a dělat předskokana na koncertech svých slavnějších kolegů (Charlie Rich, Billy Presto, John Hammond), ale nejvíce mu asi pomohlo, když dostal nabídku dělat předskokana legendárnímu Franku Zappovi.
Již v roce 1973 vydává svou první sólovou desku nazvanou CLOSING TIME. Od té doby začal téměř pravidelně vydávat své další sólovky. Od roku 1973 až do roku 1978 vydal každý rok nové LP. Po ‘Closing Time‘ následovalo THE HEART OF SATURDAY NIGHT (1974), NIGHTHAWKS AT THE DINNER (1975), SMALL CHANGE (1976), FOREIGN AFFAIRS (1977) a BLUE VALENTINE v roce 1978.
V tomto životním období začal žít stejně tak, jaké byly jeho písničky a to s jasným nádechem beatnického stylu. Začal hodně kouřit, hodně pít, žil po motelech a život nechával jen tak proplouvat. Po čase si uvědomil, že tenhle způsob života mu způsobuje mnoho problémů a není to úplně to pravé.
V průběhu sedmdesátých let začal spolupracovat s filmaři a jeho hořké balady se začali objevovat ve filmech. A objevují se dodnes. Koncem sedmdesátých let se poprvé objevil na plátně jako barový pianista v boxerském melodramatu CESTA K RÁJI režírovaném S. Stallonem. V roce 1980 začala jeho intenzivnější spolupráce s režisérem F. F. Coppolou. A v roce 1982 vyústila ve složení hudby k jeho experimentálnímu filmovému muzikálu ONE FROM THE HEART, kde si rovněž zahrál jednu z postav. Za soundtrack k tomuto filmu byl nominován na Oskara.
Během těchto let také začal hodně intenzivně koncertovat. Začal v Kanadě, USA, Austrálii, a pak na začátku 80. let pokračoval dále přes Evropu, UK, a Irsko. Kromě spolupráce s F. F. Coppolou bylo dalším důležitým momentem, přizpívajícím k umírnění jeho životního stylu, setkání s Kathleen Brennan. Zamilovali se do sebe a začali žít spolu, i když se říká, že velmi neortodoxním způsobem. V roce 1980 se s ní také oženil a žijí spolu dodnes. To ho bezpochyby ovlivilo v jeho další tvorbě, a to nejen písněmi, které složil pro svou ženu, např. ‘Johnsburg, Illinois‘ (její rodné město), ale jeho žena se stala také velkým spolupracovníkem při tvorbě jeho hudby.
V tomtéž roce vychází další jeho sólovka HEARTATTACK AND VINE. O tři roky později (1983) vychází deska nazvaná SWORDFISHTROMBONES. A v roce 1985 se na světě objevil další Waitsův hudební počin, CD s názvem RAIN DOGS, po kterém následovalo další velké turné hlavně po Americe a Kanadě.
I při hudbě se ale stále věnoval herectví, následující roky po spolupráci s F. F. Coppolou na filmu ‘One From Heart‘ dostává několik malých a nenápadných filmových rolí v dalších Coppolových filmech THE OUTSIDERS, RUMBLE FISH a COTTON CLUB. Po těchto menších rolích dostává v roce 1986 příležitost zahrát si jednu z hlavních postav ve filmu DOWN BY LAW, režséra Jima Jarmusche.
Rok na to následuje spolupráce s Chicagskou divadelní společností Steppenwolf Theatre Company, které společně se svou manželkou napsal muzikál ‘Franks Wild Years‘, v němž si navíc zahrál titulní roli. A z něhož vydává svou další sólovku FRANKS WILD YEARS. V roce 1997 vyjíždí opět na jedno ze svých dalších velkých turné nazvané BIG TIME, z něhož rok poté vyšla jeho první live deska se stejnojmenným názvem. Tohle turné také posloužilo i Waitsovu kamarádovi Jimu Jarmuschovi, který z něj natočil velmi neklasický a originální ‘koncertní‘ dokument též nazvaný BIG TIME.
V průběhu let se objevil ještě v několika filmech. Z těch nejznámějších například v Coppolově filmu DRACULA, ve filmu Terryho Gilliama THE FISHER KING, ve scifi Wima Wenderse UNTIL THE END OF THE WORLD, v SHORT CUTS Roberta Altmana, a také v Jarmuschových filmech MYSTERY TRAIN a COFFEE AND CIGARETTES.
Jeho hudební kariéra ale pokračovala ruku v ruce s jeho účastmi na různých filmových projektech. V roce 1990 napsal všechny písně ke kovbojské opeře THE BLACK RIDER. V roce 1992 se podepsal pod hudbu k filmu NIGHT ON EARTH, režírovanému Jimem Jarmuschem. A ještě téhož roku vydal své další sólové album BONE MACHINE.
Poté následovala menší pauza v nahrávání. Jeho dalším albem je až v roce 1999 nahrávka nazvaná MULE VARIATIONS. V roce 2002 vychází dokonce dvě jeho velmi úspěšná alba ALICE a BLOOD MONEY. I když je zvykem, že prodejnost jeho alb v americe není nijak převratná, v Evropě se mu jako vždy daří a jeho pozice je velmi neotřesitelná. Nesnaží se již být jakkoli limitován požadavky okolí a začíná do svých prejktů vnášet víc a víc alternativ a experimentů. V roce 2004 vydává úspěšnou desku REAL GONE. A jako herce jsme jej mohli v roce 2005 patřit ve filmu režírovaném Robertem Benignim THE TIGER AND THE SNOW a DOMINO.
V roce 2006 se mu naskytla další příležitost zahrát si trochu větší roli ve filmu Gorana Dukiče WRISTCUTTERS: A LOVE STORY, ve které ztvárnil neodolatelným způsobem průvodce několika mladých lidí na jejich cestě posmrtným životem. V té době ho asi dlouho svědila bránice a navíc si byl vědom, že jeho lační fanoušci již čekají na další hudební počin. A tak se v roce 2006 zrodilo ojedinělé časosběrné trojalbum s názvem ORPHANS (Brawlers, Bawlers & Bastards, Box Set). Fanoušci se dočkali i turné k tomuto albu, a to ne jen tak ledajakého. I když je Tom Waits zpěvákem, který se svým koncerty šetří, turné nazvané GLITTER AND DOOM TOUR (Lesk a zhouba) udělalo rodost nejen fanouškům v Americe, ale také v Evropě. A aby toho nebylo málo, dočkali se i fanoušci v České republice. 21. a 22. července se tento svébytný umělec objevil v Praze, a i když byl koncert umístěný nevhodně v Kongresovém centru (alespoň dle názoru mého a jiných skalních fanoušků), tak je více než jisté, že tento ‘varietní umělec‘ předvedl neuvěřitelnou show a potvrdil, že i ve svých letech s z něj na jevišti stává nepřekonatelný entertainer.
Nezahálí ovšem ani se svým hereckým talentem, a tak jej můžeme spatřit ve hvězdné společnosti herců ve filmu neméně hvězdného režiséra Terryho Gilliama THE IMAGINARIUM OF DR. PARNASSUS.
Jako hudebník je znám pro svoje precizní texty obsahující své vlastní příběhy a pro svou neopakovatelnou až bizarní oblibu v kombinacích různých typů zvuků a nástrojů.
Jeho osobitý styl nikdy nevzbuzoval davové šílenství, protože nikdy nebyl a nikdy se nebude hrát v mainstreamových radiích. Mezi muzikanty je však velmi uznávanou osobností.
(Seznam všech filmů kde byly použity jeho skladby najdeš v profilu Toma Waitse na www.imdb.com )
autor: Ondřej Synčák (andy8@tiscali.cz) ... (celý článek)
