vance - @ 06.10.2011 | #

1978-rok mého nástupu do učení. Pomalu sem začal přecházet z glamu na jiný druh muziky kteroužto sem získával díky starším "máničkám". Znalí vědí,že sehnat desku,potažmo peníze na ní byl problém,takže byla dobrá i bůhvíkolikátá kopie na pásku. Tím sem se dostal k věci-tahle deska byla jedna z mých prvních. Možná proto si na ní občas vzpomenu a občas jí i pustím. Ta nostalgie... To, že kapela vydá své první album živě je vcelku unikát a tudíž klobouk dolů.Dále ovšem přichází spíše rozčarování,nebo možná spíš lehký úsměv. Texty pana Vostárka, či spíše říkanky, jsou značně podbízivé a cíleně mířené na určité publikum. Musím přiznat že v mých 15 letech sem je taky "žral". Co říci o hudební stránce? V jednoduchosti je síla,říká známé rčení,ovšem zde je opak pravdou. Ani jeden z muzikantů nebyl ve svém oboru virtuoz a na hudbě je to znát. Jednoduché,až primitivní spodky,basová linka snad žádná a kytara? Ehm... O zpěvu se také mluvit nedá. Možná této nahrávce ubírá na kvalitě špatné koncertní vybavení...z dráťáků sám si doma letoval...Znáte to ne? Na stranu druhou,znáte jinou a lepší rockovou kapelu té doby pro teenagery? M. Effect? Ve 14-15 letech? Nenechte se vysmát. Olympic? Bože chraň. A jednu věc bych moc rád vyzdvihl-traditional Miluju severní nebe. Takovou náladu už žádná jiná skladba od Katapultu nikdy neměla.To sem tu Aljašku snad měl i pod kůží. Taže,dávám 3 hvězdy. První za ten traditional,druhou za odvahu s tímhle vylézt a třetí,ke které připojuji dík,za to že tu byli.

vance @ 08.10.2011 18:54:54 | #
Petr Gratias...a ještě jedno zažité dogma,které ovšem u mě neplatí. Ač se mi líbil ten již zmiňovaný traditional, měl sem,a také poslouchal, několik nahrávek Ricka Wakemana,konkrétně Journey...,Myths and legends...a No Earthly Connection. A miloval sem J.Tull,což mi zůstalo dodnes. Ale právě ta stilizace lidí kdo je in, protože poslouchá "správnou" muziku mi vadila vždy. Fungovala i tady u nás,a spousta lidí se dle mého názoru a zkušeností jen přetvařovala. To ostatně dělají dodnes.