Reakce na recenzi:

EasyRocker - @ 02.04.2014

Jedna ze zásadních metalových desek 80. let a pro mě společně s následující deskou pomyslný vrchol tvorby. Myslím, že celkové zvolnění po zběsilém (i když výborném) Reign in Blood kapele jen prospělo. Brutalita nemusí se vždy automaticky rovnat jen rychlosti, byť si to řada lidí myslí...

Ukázkou nezničitelnosti Slayer, jejich těžké a temné atmosféry je hned úvodní titulní kus, který svou gradací patří nesmazatelně mezi nejlepší skladby jejich tvorby. Nutno poslechnout... Pak už to jde ráz na ráz - odpalovák Silent Scream s vyřvávaným refrénem a neodolatelně odsekáváné Live Undead a zvláště vyvedená Behind the Crooked Cross. Mandatory Suicide se propracovanější stavbou vrací k náladě titulní skladby a patří už rovněž mezi klasiky, hojně dodnes hrané i na koncertech. Odsekávaný refrén patří mezi zásadní momenty v tvorbě kapely. Znovu se ale pekelně topí pod kotlem, Ghosts of War je razantní nášup a Read Between the Lies i při svém tempu ohromně propracovaná. V obou nechybí tradiční kytarový trademark dua Hannemann/King, jistě jedné z nejlepších kytarových dvojic v metalu vůbec. Ani Cleanse the Soul z nastoleného kulometného tempa nijak neslevuje. Dissident Aggressor je příjemnou, výborně provedenou a tedy svižnější verzí skladby Judas Priest z desky Sin After Sin (1977). Jako album předchozí, končí i toto propracovanou skladbou, dokonce s působivým akustickým intrem, Spill the Blood, rovněž po právu náležející mezi klenoty thrash metalu. Svou náladou se již blíží titulnímu megaopusu z alba následujícího...

Maximální hodnocení, není o čem. Klasika žánru, která mě v pubertě i později výrazně formovala a ještě dnes ji relativně často točím v přehrávači. Tohle peklo se neoposlouchá...