Reakce na recenzi:

EasyRocker - @ 16.02.2015

Po odchodu z Metallicy zakládá v polovině 80. let kytarista Dave Mustaine Megadeth, dnes již také notoricky známou thrash metalovou kapelu, která byla pro mě vždycky zárukou technicky kvalitní verze tohoto stylu.


Last Rites/Loved to Death začíná útočnými thrashovými riffy a přímočarou palbou bicích - prostě apokalyptický úvod jaksepatří, Mustaineův zpěvořev je ještě hodně syrový a neučesaný. A už je tady titulní skladba s rytmicky zasekávaným úvodem a dnes už základním riffem a neopakovatelně vyřvávaným refrénem a ječícím kytarovým sólem, který nakonec pojmenoval celou nahrávku. Skull Beneath the Skin uvozuje agresívní houpavý riff, který se stává předzvěstí poctivé thrashové sypanice. Sóla jsou ještě nevyzrálá a i trochu chaotická, ale dřímá v nich už značný potenciál a dravost. Rattlehead - naprosto klasický Mustaineův melodický motiv, na který má snad patent, spousta sól a energie, ale nikdy jsem si ji nějak zásadně neoblíbil... Chosen Ones je podobná, zase výrazný kytarový motiv, podle kterého Megadeth okamžitě poznáte, a tady už Mustaine připomíná album následující. Looking Down the Cross uvozují temné vybrnkávané akordy a parádní technicky provedené sólo, aby se postupně rozběhla snad první skutečně epicky podaná skladba - velmi silný příspěvek, kde se Megadeth znovu rázně ohlíží do budoucnosti. Mechanix je parádní jízdou, kterou Mustaine složil pro debutové album Metallicy, kde byla ale nakonec přearanžována a nazvána The Four Horsemen. Určitě jeden z nejlepších Mustaineových riffů a dlouhodobý koncertní trhák.

Debut je solidní thrashovou prací poloviny 80. let, který položil základ budoucím, pro mě zásadním a technicky nesmírně vyspělým nahrávkám Megadeth. Dobrá, syrová, leckdy ještě hodně neučesaná práce. Hodnotím třemi záseky, i s ohledem na další album, které už podle mě dosáhlo mistrovských výšin.