Reakce na recenzi:

Libor - @ 21.11.2011

Po šesti letech od poslední studiové desky "Aerial"
začala Kate Bush letos vyvíjet neočekávanou aktivitu. V květnu vypustila projekt "Director´s Cut", kde si pohrála s aranžemi a remastry svých starších věcí, aby dnes nabídla zcela nový hudební materiál pod názvem "50 Words For Snow". Myslím, že spokojen bude ten, kdo uznává její minulou desku Aerial. Mírnější zklamání může zažít vyznavač spíše expresivnějších alb, jako "The Dreaming", nebo "Hounds Of Love".
Nová deska Kate Bush je na první pohled (snově křehké, zimní téma bookletu) i první poslech velmi intimní kolekcí. Dalo by se, zjednodušeně, říci : v hlavní roli klavír a hlas (hlasy). Zatímco v minulosti si Kate Bush našla občas zajímavého pěveckého partnera (Peter Gabriel), zde se nijak neomezovala a jejími mužskými protějšky jsou hned čtyři pánové (Elton John, Andy Fairweather Low, Stephen Fry a Stefan Roberts).
Album přináší pouze 7 skladeb a při celkové délce 65
minut se nabízí otázka, zda je možné utáhnout pouze hlasem a klavírem skladby čítající deset a více minut. Problémem se to jeví hned u prvních dvou kompozic. "Snowflake" a "Lake Tahoe" (s chorálním zpěvem Stefana Robertse) jsou až moc krotké a bohužel i lehce jednotvárné. S třetí skladbou "Misty" přichází, alespoň v její druhé části, zvukové i rytmické oživení a je to jedině ku prospěchu věci. Singlová "Wild Man" je slušná melodická píseň se zajímavou hudební linkou, ale tak trochu "ukňouraným" refrénem (Andy Fairweather Low ?). Přesto velmi příjemná. V páté skladbě "Snowed In At Wheeler Street" přichází dialog Kate a Sira Eltona Johna. Nejsem obdivovatelem tohoto britského hudebníka a tak nemohu plně docenit jeho přínos. Nicméně je píseň rytmicky živější a vcelku zajímavá. Titulní věc "50 Words For Snow" je vrcholem celé kolekce. Kate zde vede dialog s poetou Stephenem Fry, který zde recituje básnický text a skladba je velmi svižná a vůbec nenudí. Závěrečná "Among Angels" se hudebním tématem vrací k úvodu desky a opět dominuje klavír, hlas a velmi intimní melodie.
Recenzuji v den vydání desky a pouze po 3 posleších. Věřím, že jde o kvalitní kolekci, která však bude vyžadovat delší čas na úplné vstřebání.
Jde o jedno z děl, kde se v dobrém projeví určitý časový odstup.
Album poslouchám v nepříliš vlídném listopadu a doufám, že za pravého, zimního večeru, u rozpáleného krbu, v jedné ruce se sklenkou dobrého svařáku a v druhé s přítulnou manželkou, se jeho kvality projeví naplno. Vyvrcholení jsem, zatím, nedosáhl, ale zima se blíží. Počkejme na ni. Počkejme na sníh.