Reakce na recenzi:

jirka 7200 - @ 02.01.2021

Předchozí album Book of Secrets katapultovalo Loreenu na výsluní mezi hudební celebrity. Vše se zdálo zalité sluncem, tragická událost v osobním životě muzikantky však zapříčinila její devítiletou pauzu, nepočítáme li živý záznam Live In Paris And Toronto, který částečně pomohl všem překlenout toto období. V roce 2006 však všem překvapeným příznivcům nadělila veliký dárek v podobě sedmého studiového alba An Ancient Muse.

Loreena důsledně studovala historické prameny o životě Keltů v dřívějších dobách a sledovala v jejich doložené otisky v krajině, který tento kmen za sebou zanechal na různých místech světa. Navštívila Mongolsko i severozápadní Čínu, Turecko i některé řecké ostrovy nebo Jordánsko. Málokterý umělec zvolil takto poctivou přípravu…

Hned v úvodních dvou skladbách, ponuré instrumentálce Incantation (která mi náladou připomněla The Host Of Seraphim od Dead Can Dance) a The Gates Of Istanbul se ocitáme v opojném světě etnické muziky, která přímo navozuje pocit fyzické přítomnosti na trzích a uličkách kdesi na Blízkém východě.Drnkání na bozouki a hra na ňiněru spíše odkazuje na starověkou řeckou kulturu, třetí skladba Caravanserai však v toku času přiznává skotské folkové prvky. Zajímavé spojení. The English Ladye and the Knight zvukem harfy a různých viol zase navozuje barokní atmosféru potemnělého středoevropského kostela. Kecharitomene a Sacred Shabbat se opět obloukem vrací někam do tureckých reálií a naznačují, že Keltové zanechali stopy i v lidové muzice tohoto národa.
Zbývající Penelope's Song a Beneath a Phrygian a částečně i Never-Ending Road (Amhrán Duit) se spíše přibližují hitovějším parametrům předchozího alba Books of Dreams a dost koketují s popem. Připomínají produkci Enyi a tyto skladby poměrně silné album trochu ředí a já s nimi moc nesouzním.

Závěrem : Loreena po devíti letech na svém comebackovém albu potvrdila neotřesitelnou pozici písničkářky, která ve vlastních písních dokáže mistrně rozpustit různé etnické hudební vlivy ve specificky pojatém irském folku. Tímto přístupem se přiblížila k Dead Can Dance, kteří tvořili obdobným způsobem. Nahrávka vznikla v Real World Studiu Petera Gabriela, finanční rozpočet natáčení byl takřka neomezený a tak se na nahrávání skladeb podílelo cca padesát hostů exkluzivních jmen, kteří ozvláštnili album zvuky různých exotických nástrojů. CD bylo tehdy nominováno na ocenění Grammy za nejlepší současnou etnickou nahrávku, svým masteringem tomu jistě napomohl i slovutný Bob Ludwig.

Po technické stránce skutečně brilantní dílo, proto jej lze na trhu najít v různých Hi-Res formátech, nechybí ani MSFL mastering. Kdo chce nahlédnout na etnickou muziku optikou Loreeny McKennitt, tak jistě zklamán nebude.