Reakce na recenzi:

luk63 - @ 31.03.2012

Čtyřpísňové EP někdejšího bubeníka Soft Machine, který je od léta 1973 upoután na vozík, se vyznačuje velice střídmými aranžemi, kdy se zpěvák sám doprovází na jednoduché klávesy a ve třech kusech přidá bicí nástroje. Tím vznikly asketicky pojaté verze písní, které dostaly zcela nový rozměr a kterým svou úsporností Wyatt vtiskl nezaměnitelné kouzlo své osobnosti.

Dokladem je hned na úvod slavná Gabrielova "Biko" z autorovy třetí sólové LP. "Amber and the Amberines" je z vlastní dílny, není však tak výrazná. Další dvě písně jsou latinskoamerické. "Yolanda" je na EP asi nejnápadnější (nikoli nejvtíravější) jak melodicky, tak rytmicky. Poslední jemná "Te recuerdo Amanda" od chilského písničkáře Victora Jary (zpívala ji i Joan Baez) je stejně vláčná, jako tři předchozí.

Musím se přiznat, že Roberta Wyatta mám už léta hodně rád, ale víc mi sedí jeho tvorba, ke které do studia přizve řadu svých přátel muzikantů - tedy jeho hudebně pestřejší desky jako jsou Rock Bottom nebo Shleep.

Pro přehled ještě uvedu, že toto EP je také součástí pozdějšího kompilačního CD Mid-Eighties z roku 1993 a pěticédéčkového boxsetu EP's by Robert Wyatt (1999).