Neon Rose - Two (1975)
Reakce na recenzi:
luk63 - @ 04.10.2012
Od jisté doby mě zajímá všechno, co se hudby týče a pochází ze Švédska. Proto jsem si před nedávnem pořídil i toto album. A jak ho charakterizovat? Snad jako desku dobrého přímočarého hardrocku, jaký v té době (1975) hrála řada kapel - namátkou např. Bachman-Turner Overdrive, Geordie, Blue Oyster Cult, Kiss, Armageddon, UFO a podobné... Kdo má jejich styl rád, s největší pravděpodobností bude spokojen i s touto deskou.
"I'm and Entertainer" začne kytarovým sólem, které přejde v tvrdý riff. Jednoduchá řízná věc s dobře znějícími kytarami a pěknými sóly. Dobrý otvírák následuje další pecka "False Star" - i ta snese poměrně přísné hardrockové měřítko. A je tu první balada: "Thoughts" stojí na akustických kytarách, jímavé melodii a příjemných vokálech. "My Lady" je další pomalá píseň, ale už ne čistě akustická a podstatně delší - téměr osm minut dává prostor i pro lehce obohacující tendence (změny tempa, razance, motivu). "Waiting for the Train" je další riffová skladba (basa a kytary téměř unisono duní) ve středním tempu. Zdvojené kytarové sólo v závěru se ztrácí ve fadeoutu. Téměř desetiminutová "Bloody Welfare" nabídne opět dunivé rifování, zdvojená sóla, únik z jednotvárnosti ve formě uspávací instrumentální pasáže a lehounce monumentální závěr. Finále obstará "Is There an Eden" s dokola se opakujícím riffem, příjemným kytarovým sólem a všemi dalšími atributy dobrého hardrocku.
Na CD mám tři koncertní bonusy nesoucí se v duchu LP, ale horší zvukové kvality: "Sister (I´m An Entertainer)", což je vlastně živá verze úvodní albové věci, "Roll Over Me" a na osm minut natažený parádní cover "C´mon Everybody" Eddiho Cochrana.
Na tzv. první ligu tahle kapela sice nedosáhla, přesto na tomto albu nabídla plnokrevný hardrock s mírně progresívními tendencemi, ve kterém si libuji.