Reakce na recenzi:

Snake - @ 01.02.2017

AMS – AMS 175 CD /2009/
Gatefold Card Sleeve.

Comeback italské hard/prog rockové legendy, obsahující předělávky (plus jednu novinku) vlastních skladeb z první poloviny sedmdesátých let. Tedy jak z eponymního debutového alba, tak z - v té době nahraného, ale nevydaného - "Il tempo della semina".

Z původní sestavy zůstali Mauro Gnecchi (bicí) a pianista Giuseppe 'Pilly' Cossa, produkce se ujal další z "pamětníků" Baffo Banfi a jako exklusivní host se nahrávání zůčastnil i Claudio Canali (který v mezidobí vstoupil do kláštera a přijal jméno "Frate Isaia"). Zbytek sestavy tvoří "čerstvá krev"...

Kapela se rozhodla svůj název upravit na Biglietto per l'inferno.Folk a své - původně hard/prog rockové - skladby "provzdušnit" prvky italské lidové hudby. A tak se tady ve větší míře objevují mandolína, různé flétny, okarína, dudy, nebo akordeon, ale žádný strach. Díky přiměřeně ostré a energické elektrické kytaře je to pořád ještě rock a taková Confessione neztratila vůbec nic ze svého původního důrazu a naléhavosti. Vypíchnul bych i úvodní, téměř osm minut dlouhou a skvostně propracovanou Ill tempo della semina, nebo skočnou Tra l'assurdo e la ragione. Zajímavá je i předělávka skladby L'amico suicida. Z původních čtrnácti minut zbyla sotva tříminutová předehra, ale natolik intenzivní, že to člověka přivádí na chmurné myšlenky...

Jediné, co brzdí moje nadšení je dvojice pomalejších skladeb Il Nevare a Una strana regina. Ne, že by byly tak špatné, ale působí na mě až příliš rozvláčně a jak jehla ostrý hlas (jinak výborné) zpěvačky Marioliny Sala se mi pokouší odebrat kostní dřeň.

Jste - li fanoušky Biglietto per l'inferno a milujete jejich alba z poloviny sedmdesátých let, tak neváhejte. Cédéčko z produkce AMS je k mání v podobě krásné rozevírací mini vinyl repliky, vybavené obsáhlým bookletem a brilantním zvukem. Je to pěkný přírůstek do každé (prog/folk) rockové sbírky a já jsem rád, že ho mám. Za čtyři.