Manowar - The Lord of Steel (2012)
Reakce na recenzi:

. . tak na tohle album jsem četl několik hrozných recenzí. Tím jsem se však jen ujistil v tom, že napsat recenzi na hudební dílo (a vlastně ne jen na hudební) je v podstatě příliš zavádějící, jelikož vychází vždy z vlastních vnitřních pocitů, určitého rozsahu znalosti historie, šíře rozhledu v dané oblasti atd.. Jsem hudební ´kmet´ zasažený hard rockem, blues rockem a psychedelií. I já musím přiznat, že právě Manowar mne, až snad na první album, nijak neoslovil. Přesto mám jejich kompletní diskografii a při poslechu již úvodní skladby nového alba se mi vybavilo jejich právě první Battle Hymns z r. 1982. Po mnoho letech působení této kapely mne jejich hudba pohladila na duši. Mám pocit, že návrat k původnímu zvuku kapely je zdařilý. Žádná symfonie, žádné jiné rušivé zvuky, čistý tvrdý rock. Mne toto album nadchlo i přes to, že nejsem ´manowarista´. A zasáhlo mne natolik, že jsem hned oprášil a poslechl i jejich první LP. Manowar v mé sbírce tímto albem postoupil opět o několik příček výše.
Cossack @ 24.09.2012 17:08:24 | #
Mirku, to jsem taky nepsal (že by Ti KISS měli připomínat Manowar)… Je to přesně naopak. ;-)
A samozřejmě, ne všechna období Kissáků jsou u „kovových králů” slyšet; na debutu jde o echa dob kolem "Unmasked" (a pochopitelně ne ve všech skladbách), na "Fighting The World" zase z „metalovější” éry, hlavně alb "Creatures Of The Night" a "Lick It Up".
Ovšem fakt, že to tam slyším já, ještě neznamená, že to tam musí slyšet všichni ostatní…