Reakce na recenzi:

vmagistr - @ 23.10.2011

Michael Schenker nám v dubnu 1998 (už po několikáté) opouští UFO, nabírá nové spoluhráče a pod hlavičkou Michael Schenker Group nahrává další desku, která vychází ještě v prosinci téhož roku. Obehraná písnička? V podání tohoto německého kytaristy ji na jeho deskách z třetího tisíciletí uslyšíme ještě mnohokrát. Z "Written in the Sand" sestavy zbyl Schenkerovi bubeník Gaalaas, takže nový ansánbl kromě něj a "pana šéfa" vytvořili ještě zpěvák Kelly Keeling, basák John Onder a klávesista + občasný kytarista Seth Bernstein. The Unforgiven je oproti svému předchůdci laděn o něco temněji. Svou roli jistě sehrál i výběr zpěváka - Keelingův hlasový projev je oproti Sundinovi hrubší, více chraplavý (až mi v některých okamžicích připomíná samotného Phila Mooga), ale hlavní rozdíl tkví ve skladbách samotných, tentokrát bez výjimky z dílny Schenker-Keeling.

Začínáme s Rude Awakening - probuzení to není nijak náhlé, ale o to více příjemné. Schenker kreslí tvrdé kytarové ornamenty a když se do toho Keeling v refrénu pořádně opře, úplně mě mrazí. The Mess I've Made začíná velmi podobně, skvěle ale vygraduje s Michaelovou melodickou kytarovou linkou. V In and Out of Time už to Schenker začíná pořádně brousit, ale paradoxně právě zde se dočkáme i krátkého akustického intermezza. Hello Angel má pracovat na stejném principu jako Back To Life z minulé desky - kytara hrající na jiný počet dob než bicí, ale už to zdaleka není ono. Ještě, že hned poté následuje vypalovačka nazvaná Fat City N.O. - při té zažívám podobné pocity jako u Born to be Wild od Steppenwolf, taková správná motorkářská jízda. První polovinu CD zakončuje pomalejší, ale velmi melodická Tower, do té druhé se přehoupneme se smažbou jako hrom - klusavou Pilot of Your Soul považuji za esenci celého alba a za jednu z jeho špiček. Po krátkém odpočinku u křehké balady Forever and More je tu další nářez Turning off the Emotion. Neoposlouchaná melodie, pod kterou burácí Schenkerova kytara - druhý vrchol alba. Na podobné vlně se veze i další, už ne tak hitová (ale opět se zajímavou akustickou mezihrou) vypalovačka Live for Today, ale to už se pomalu chýlíme ke konci. Skladba Illusion mi přijde taková prázdná, bez nápadu, v samém závěru desky však číhá ještě kolébavá The Storm, která celou desku krásně pohodově zakončuje.

The Unforgiven je po čertech dobré album, které si s předchozí Written in the Sand rozhodně v ničem nezadá. Schenker i tentokrát prokázal dobrý čich na spoluhráče a pod značku MSG přidal další várku plnokrevné metalové muziky. Dnes to bude za - zcela zasloužené - čtyři hvězdičky.