Korn - Issues (1999)
Reakce na recenzi:
EasyRocker - @ 06.02.2014
Musím říct, že i v rámci metalu jsem se ke Korn dostal až velmi pozdě. Když jsem začínal na střední škole na Sepultuře, která tehdy hudebně nebyla daleko a na desce Roots skladatelsky hostoval i Jonathan Davis, tak jsem se k pár skladbám dostal, ale to bylo všechno. Korn měli vždycky pověst trendové kapely, která do metalu vnesla moderní prvky, ale dnes se tomu musím trochu smát. Začít s tímhle rachotem v roce 1994 bylo více než odvážné a v začátcích také kapela neměla na růžích ustláno. Svůj úspěch si trpělivě budovala s rostoucím počtem fanoušků. Pokud je něco trendové, tak těch cca 1.000.000 kapel, které od té doby Korn napodobilo nebo se o to pokusilo...
Deska Issues pro mě spolu s předchozím Follow the Leader představuje vrchol jejich tvorby. Už úvodní temné hřmění Falling Away From Me (po intru na dudy Dead) představuje vše klasické - a pak klasická palba ostře podladěných úderných riffů a suše práskajících bicích. Trash má pak mnohem více hiphopového výraziva a ač tento styl jinak vůbec neposlouchám, v podání Korn to má zvláštní podmanivé, tísnivé kouzlo. 4 U je vyklidněná, pozvolně plynoucí věc s naříkavým Davisovým přednesem. To s následující Beg For Me dostanete pořádně na zadnici - jeden z nejbrutálnějších válců Korn vůbec, kde pochodový bicí začátek rychle zadupe do země palba ultratěžké groovy kytary. Tohle se musí slyšet a přežít!! Make Me Bad - kompozičně, rytmicky, zpěvově - 100% typický Korn, důrazné riffy vs zpěvný refrén. It´s Gonna Go Away ji vlastně jen decentně propojuje s další řežbou Wake Up, dodnes vyhledávaným koncertním trhákem, kde těžce řvaný refrén střídá klidná sloka. Také Am I Going Crazy je jen lehkým můstkem k další klasice Hey Daddy s pravým šíleným Davisovým hlasovým projevem. To byla vždy hlavní devíza kapely, tady se přece jen ale drží poněkud více stranou. Somebody Someone - opět učebnicová skladba kapely, střídání nálad, vykolejené frázování a tíživě-valivá atmosféra, rytmicky nesmírně propracovaná. Ze stejné kategorie je i No Way, potvrzující důraz kapely na rytmickou složku, nad níž pracuje bez omezení Davis. Let´s Get This Party Started přímo názvem vybízí k veselí, ale ponurá náplň skladby vás vyvede z omylu. Wish You Could Be Me je jen rytmickou hříčkou, uvozující další úporný, neúprosný kornovský válec Counting, kde alespoň refrén vykazuje známky jisté zpěvnosti. Album uzavírá spíše vyklidněná, znovu výrazně rytmická Dirty s apokalyptickým přednesem zpěváka...
Řekl bych, že na Issues Korn mistrně namíchali všechny své typické znaky - úporné riffy, výraznou členitou rytmiku a mnohostranně výrazný zpěv. Nemůžu jí udělit méně než plný počet.