Reakce na recenzi:

Mr.Black - @ 29.08.2013

Červenec 1983. Londýn, Hammersmith Odeon. Večerní program obstarávají Dire Straits! Nasazuji sluchátka, zavírám oči a představuji si, že stojím před pódiem. Začíná totiž jeden z nejlepších rockových koncertů, jaký je možno (reprodukovaně) slyšet.

Setlist, i když ne úplný (chybí "Industrial Disease", "Twisting by the Pool" a "Portobello Belle", které se na dvojalbum nevešly) je nabitý mými nejoblíbenějšími "Straitovkami", jako např. TELEGRAPH ROAD, SULTANS OF SWING, ROMEO AND JULIET, TUNNEL OF LOVE...

Knopfler spíše než zpívá recituje a zpívat nechává svou kytaru. V poměrně častých improvizacích, které natahují některé písně nad deset minut, ukazuje všechny své triky a alchymii. Občas mám pocit, jako by se jeho hlas prolínal s kytarou a zároveň, jakoby zvuk kytary vycházel přímo z jeho úst... nebo srdce? Není moc kytaristů, které bych s chutí poslouchal devadesát čtyři minut v kuse. Knopfler je jedním z nich. Jen si poslechněte, co předvádí třeba v závěru "Sultans of Swing". Neskutečné!

Dvojalbum ALCHEMY považuji za nejen jedno z nejlepších živých alb 80. let, ale celých rockových dějin. Zcela bez rozmýšlení dávám plný počet.

P.S.: Závěrečnou "Theme from Local Hero" v živém provedení si vřele doporučuji poslechnout také na EP "ENCORES", jelikož tam Knopflerovo sólo způsobuje, že mi po zádech běhá mráz, a to já moc rád...