Riverside - Shrine of New Generation Slaves (2013)
Reakce na recenzi:
horyna - @ 08.05.2016
Zastávám názor, že tímto albem se polští Riverside naplno zařadili po bok nesmrtelných velikánů progresivní scény. I předešlé počiny jsou velice originální, trilogie na mne dýchá možná až přílišným pesimismem, který je sice v jejich tvorbě zastoupen na každém albu, řekl bych ale že od Anno Domini... se styl a zvuk pročišťuje a patřičně vytříbí. Recenzovaná deska v sobě nese velký odkaz 70-let a že při skladatelském procesu kapela přemýšlela v intencích doby, je více než zřejmé, posun tímto směrem učinil velký krok k nalezení nových horizontů pro hudebníky samotné.
Chladná nálada se kolem nás rozprostírá hned v úvodu vstupní skladby alba New Generation Slave- nepřístupný riff a tempové zvraty rozkládají posluchačovu mysl na dva bloky, jedinou jednotící složkou jsou zde v tomto případě zvuky hammondu.
The Depth Of Self - Delusion- na druhou stranu hudebního spektra nás pomalu zve tajemnem opředený něžný Mariuszův vokál plující na jasné basové linii a malebných tónech akustických kytar, věc při které se krásně sní.
Celebrity Touch- depresivní, nervní, těkavý rytmus s vytaženou basou, zkresleným vokálem, drsnými kytarami a vpády hammondů, se do refrénu patřičně vyčistí a nechává diváka namlsat svou rozkošnou zvukovou koláží.
We Got Used To Us- otevírá soucitný Dudův vokál na pomezí klavírních ozvěn, klidné tempo a důraz na subtilní atmosféru nás unáší do zcela nových a nepoznaných krajin těchto skvělých muzikantů.
Tóny samplů a kláves dominují vzdušné kompozici Feel Like Falling- bicí figura vhání do písně potřebnou dynamiku a kytaová melodie jí zdatně sekunduje.
A je tu zcela revoluční Deprived- úchvatný zvukový začátek akustických kytar, kláves a vzdušné rytmické sekce, nám vyráží dech, senzibilní atmosféra s božským vokálem v pozadí nutí zavřít oči a nechat kolem sebe píseň působit, imaginace je už na každém z nás. Děj skladby situovaný kolem páté minuty připravuje naprosto nadpozemské chvíle pro vstup saxofonu, který do této nálady náprosto skvostně zapadá.
Escalator Shrine- přes dvanáct minut dalšího osobitého hudebního vkladu, zde je rostoucí dokonalost alba dotažena k samotnému vrcholu. Inspirace velikány Pink Floyd je zde nezpochybnitelná. Desku zakončí alegorická Coda.
Pro mne zatím nepřekonaná nahrávka Riverside, kapely, jež si vždy šla svou vlastní cestou originality a vlastní identity.