Reakce na recenzi:

horyna - @ 15.11.2020

Asi nejvíce vás vždy překvapí ta nahrávka, od které absolutně nic neočekáváte. Pro mne se právě takovým nečekaným triumfem stala deska Speak, jakéhosi Jasona Harta. Bez bližších informací a zjištění o pro mne zcela neznámém umělci, který dle infa na síti zase tak neznámou personou vůbec není, jsem do poslechu projektu I and Thou příliš entusiasmu nedával a to i přesto, že recenze kolegy Braňa mluví vcelku jasnou řečí. O dost důležitější než údaje o tvůrci tohoto impozantního díla, je však dílo samo. Hudební náplň s jakou jsem se setkal na tomto nosiči, mě už po prvním poslechu vystřelila až někam do stratosféry, absolutně mimo klasický muzikální rámec poplatný naší době.

Mám rád některá seskupení, které navazují, pokračují, či jen plagiátorsky kopírují odkaz velkých Hackettovských Genesis. První album Citizen Cain není špatné, do podobného soudku zasazené prvotní nahrávky italských Watch, mě postupně k srdci přirostli rovněž, ale to pořád není nic vedle I and Thou. Skrze něj se totiž Jason Hart nejen přiblížil nedostižnému stínu takových děl, jako jsou Nursery Crime, Foxtrot, nebo Seeling England…, on se jejich kvalit skutečně a celkem markantně i dotkl.

Už úvodní, po vzoru jmenovaných alb a jejich písní pohádkově vystavěná suita titulní, jest nesmírně kvalitní a zcela podmanivou záležitostí, která vás jako milovníky Genesis zkrátka musí podlomit v kolenou. Necítíte tu žádný boha pustý plagiát, ale skupenství vznešených myšlenek, zasazených do hudebních sítí utkaných o generace dříve. Jasonova nápaditost a aranžérská vyspělost vám nedovolí jej ani na vteřinku podezírat z nějakého umělého kalkulu. Jeho dílo je natolik svébytné a hlavně skvělé, že vzniknout od několik dekád dříve, velebí se dnes se stejnou úctou, jako nahrávky výše jmenované. Jeho pohádková atmosféra, kompoziční lehkost, vzdušnost prezentovaných témat a nápaditost jednotlivých motivů, kde vám občas brnkne do nosu ono podobenství s Genesis, je natolik silné a charismatické, že těch několik kosmetických vad šmahem smáznete a disk si pečlivě a hlavně rádi zařadíte do sbírky na to nejčestnější místo.

Možná to co teď řeknu bude znít krapet jako rouhání, ale troufám si tvrdit, že na albu Speak předčil učedník svého mistra, nebo se mu alespoň plnohodnotně vyrovnal.